Host Dopoledne pod Ještědem

Jak se dřív slavila Barbora, co hlídala Lucie a co bylo Kristydle? Staré tradice adventního období přiblížila etnografka Vladimíra Jakouběová

Host Dopoledne pod Ještědem

Jak se dřív slavila Barbora, co hlídala Lucie a co bylo Kristydle? Staré tradice adventního období přiblížila etnografka Vladimíra Jakouběová
Vánoce na Dlaskově statku

Liberec

V předvánočním čase si zdobíme naše domovy svícny, adventními věnci nebo betlémy. A jaké zvyky v tomto období dodržovali naši předkové? To bylo téma pro Ivetu Kalátovou a jejího hosta, etnografku Vladimíru Jakouběovou.
Iveta Kalátová

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Stále příjemný poslech vám všem, dobře naladěným posluchačům přeji. No a také vítám u nás z našeho pravidelného vzácného hosta, kterým je paní Vladimíra Jakouběová, etnografka. Dobrý den. Dobrý den. Máme tady krásné adventní období. Já se na ten čas vždycky moc těším, protože si říkáme to čas, kdy by se opravdu člověk měl zklidnit tzv. sebe u bran.

  • A malinko se třeba i postit, i když no, ten předvánoční shon potom stejně člověka tak trochu dožene. Jak to máte vy o adventu? Já to mám úplně stejně, asi jako každý jiný, protože my tím ještě, jak muzeum připravuje celou řadu akcí a expozic k těm Vánocům, tak pro nás to není úplně poklidné období, ale snažím aspoň pro sebe něco udělat. Když už pak dorazím večer domu, tak si s tou knížkou sedl jsem si nějaký dobrý čaj a už jsem se naučila, že to nepřeháním s tím o nějaký mu úklidem. A to oni, oni, lidi si vůbec neuvědomují, že dříve se v těch chalupách uklízelo dvakrát třikrát do roka, takže to potřebovalo vygruntovat. Ale my, co jsme zvyklí jakoby uklízet pravidelně, tak z nemáme před sebou takový ten hektický čas, že bychom museli všechno jako vzít do ruky a očistit. Já se snažím udělat tu pohodu, pohodu pro sebe a spíš si udělat takový jakoby pustit si nějakou hezkou hudbu. A musím taky přiznat, že pro mě někdy ten čas je trošičku smutný a mře. Někteří lidi mě už chybějí, protože jsem ve věku, kdy odcházejí kamarádi, přátelé i z té rodiny občas někdo. A když pak je pošmourno venku a ta mlha, tak pro mě je to i čas tak jo, kdy hodně jako vzpomínám na to, co bylo a myslím si, že by to tak, ale mělo by jít, že dříve tety ti lidé měli stejně, oni neměli to světlo. Neokrádala je o čas média, oni měli ten čas si sednout buď Přelouči nebo s petrolejkou a popovídat si a taky za vzpomínat na to, co se jakoby odehrálo v tom roce a třeba i dříve. A myslím si, že tak bychom to mohli třeba trávit i my, ta moje generace určitě.

  • No při tom vzpomínání si třeba zapálit svíčku a dát si nějakou vůni do aroma lampy a třeba se přitom jen tak rozjímat. Ono by to šlo.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu