Historie Plus

Hnědé uhlí kopeme na severu Čech víc než 600 let. „Díry“ jsou to už opravdu impozantní

Historie Plus

Plus

Pokud jste někdy projížděli severozápadem Čech po silnici číslo 13, nemohli jste si nevšimnout dolu Československé armády mezi Litvínovem a Chomutovem. Jedná se o obrovskou díru v zemi, ve které stroje velké jako domy těží hnědé uhlí. Podobné těžební jámy jsou od Sokolova až po Ústí nad Labem. Díky tomuhle palivu si už v podstatě sto let můžeme doma rozsvítit nebo pustit rádio. A spousta z nás jím stále topí.
Jiří Zeman

17. června 2023, 16:33

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Hezký den. Dnes budeme mluvit o těžbě hnědého uhlí na severozápadě Čech, o jejím vývoji a historii. Díky tomuto palivu si už v podstatě 100 let můžeme doma rozsvítit nebo pustit rádio a spousta z nás tím stále topí. V dobývání a využití hnědého uhlí mělo zásadní vliv na vývoj naší společnosti a státu a také na životní prostředí a podobu krajiny v severozápadních Čechách. Příjemný poslech vám přeje Jiří Historie Plus.
Hnědé uhlí se v oblasti dnešních severozápadních Čech začalo utvářet asi před 20 miliony let, kdy se v tehdejším močále hromadila organická hmota. Lidé ho začali vykopávat ve středověku. O počátcích těžby pod Krušnými horami jsem si povídal s bývalým horníkem a současným ředitelem Podkrušnohorského technického muzea v Kopistech u Mostu Zbyňkem Jakšem.
Nejstarší dosud historická zmínka o uhelném hornictví české mě důvodem revírů pochází z roku 1403, kde zápis duchcovský knize, že 16. 5. 1403 prodat duchcovský měšťanů Mstislav svůj podíl na uhelném dole založeném v obci Greenwald, to je mezi Duchcovem a laoští skupině horníků z místně za čtyři kopy grošů. Další zmínka, která už pochází z roku 1550, je, že Bohuslav a loštický z Lobkovic. To byl královský horní hejtman. Jáchymovský oznamuje českému místodržícímu arcivévodovi Ferdinandovi, že hodlá těžit v kraji v žateckém, litoměřickém a slánském z důvodu velkého nedostatku dříví.