Ex libris

Jak zabránit jaderné válce? Jindřich Volek popsal třináct osudných dnů karibské krize

Ex libris

Jak zabránit jaderné válce? Jindřich Volek popsal třináct osudných dnů karibské krize
John Fitzgerald Kennedy a Nikita Sergejevič Chruščov v červnu 1961

Plus

V poslední době nás často straší reálná hrozba jaderné války. Není první, kterou jsme zažili. Karibská krize v roce 1962 proti sobě postavila dvě jaderné velmoci – USA a SSSR. Jak k ní došlo a jak se nakonec jadernému střetu podařilo zabránit? V Ex libris představí knihu Jindřicha Volka i vývoj a vyvrcholení karibské krize Milan Mundier.
Milan Mundier

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • V únoru roku 2022 zaútočilo Rusko na sousední Ukrajinu. Jeho političtí představitelé začali nedlouho poté hrozit použitím jaderných zbraní. A přitom zbývalo jen několik měsíců do chvíle, kdy si měl svět připomenout 60. výročí událostí. Pro ně se vžil název karibská krize. Během 13 říjnových dnů roku 1962 se dvě nejmocnější světové velmoci ocitl jen krůček od jaderné války. Jak této situaci vlastně došlo, co jí předcházelo a jaké byly její důsledky? O tom je kniha českého historika Jindřicha Volka 13 osobních dnů John Kennedy a Nikita Chruščov na pokraji jaderné zkázy vyšla v roce 2022 nakladatelství epocha krátce po smrti svého autora a my vám jí následujícím pořadu představíme. Příjemný poslech vám od mikrofonu přeje Milan Mundier exlibris.

  • První tajemník Komunistické strany Sovětského svazu a předseda sovětské vlády Nikita Sergejev. I Chruščov uvítal zvolení senátora Demokratické strany Johna Fitzgeralda Kennedyho prezidentem Spojených států v listopadu 960, téměř s nadšením dokonce o jeho volebním vítězství žertem prohlásil, že je to svérázný dárek k oslavě říjnové revoluce a že svým způsobem se na tomto zvolení podílel. Chruščovovo vyjádření do jisté míry odráželo jeho zadostiučinění po nepříliš přátelském přijetí převážnou částí americké veřejnosti, zvláště po zklamání z odměřeného chování a Eisenhammera v průběhu návštěvy Spojených států ve dnech 15. až 27. září 959. Ve svých vzpomínkách napsal, že mu v paměti zůstal přirozeně milý úsměv mladého senátora a že ho potěšilo, když byl v listopadu 1960 zvolen prezidentem.

  • John Kennedy a Nikita Chruščov se coby představitelé dvou soupeřících velmocí Spojených států a Sovětského svazu poprvé setkali třetího června 1961. Toto setkání však neproběhlo za příliš příznivých okolností. Kennedy se ještě zcela nevzpamatoval z neúspěchu invaze v Zátoce sviní, jejímž cílem bylo svržení Castrova režimu na Kubě. Tato operace byla sice připravena už za Eisenhammerovi vlády, uskutečnila se ale až po Kennedyho příchodu do Bílého domu. Chruščov tedy nad svým mladým americkým protějškem pociťoval politickou i morální převahu. Kennedy byl tehdy navíc ve špatné fyzické kondici. Již léta se potýkal s vážnými zdravotními problémy, a to včetně silných bolestí zad.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají