Názory a argumenty

Libor Dvořák: Rozšiřování EU? Na další velký třesk zapomeňte

Názory a argumenty

Libor Dvořák: Rozšiřování EU? Na další velký třesk zapomeňte
Vlajky zemí Evropské unie v budově Evropské rady v Bruselu

Plus

Velký třesk – tak se v unijní hantýrce nejednou říká 1. květnu 2004, kdy počet členských zemí rázem vzrostl z 15 na 25. Patnáct let po pádu Berlínské zdi se tak starý kontinent znovu sjednotil a definitivně dal sbohem sovětskému panství ve střední a východní Evropě. Jak to ale bude s dalším rozšiřováním? 
Libor Dvořák

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Před těmi 20 lety se jásalo od Estonska na severu až po Slovinsko na jihu. A ten jásot doprovázely ohňostroje, lidové veselice, slavnostní projevy a kácení po hraničních závor. A jak taky jinak, byl to tenkrát velmi silný signál zejména pro Rusko, ve kterém už se zpočátku nenápadně rodinu Putinův autoritářský režim. Tento signál však demonstroval i schopnost Bruselu shodnout se na rázných řešeních. A jak bylo přislíbeno hned po pádu železné opony rozšiřovat jsem. Bylo to možné i proto, že politické podmínky jak v přistupujících zemích, tak i v samotné EU vlastně byly příznivější než dnes, vzpomíná mrkev tak element Jansová z bruselského analytického centra Evropské rady pro mezinárodní vztahy. Další rozšíření unie rozhodně není za horami. Na svou příležitost čekají země západního Balkánu. Mimochodem už dosti dlouho. Jednání s nimi ovšem významně pozdrželi balkánské války z 90. let minulého století. Ostatně německý spolkový kancléř Olaf Scholz oblibou opakuje, že slibů už bylo dost a že je dnes konečně čas jednat. A jsou tu samozřejmě tři postsovětské země Ukrajina, Moldavsko a Gruzie, které by do unie mohly být přijaty ve zrychleném režimu. Především proto, že jsou všechny v různé míře ohroženy ruskou rozpínavostí. S tou ostatně Ukrajina už přímo bojuje. Moldavsko je poznamenáno dramatickým rozdělením obyvatelstva na proevropskou a proruskou část. A to nemluvíme o léta nedořešenému problému se separatistickým Podněstřím. Když to Gruzií zejména v posledních třech týdnech poznamenává spor mezi proruskou vládou a proevropským lidem o zákon údajně se zabývající průzračností vztahů se zahraničními vlivy, ale ve skutečnosti papouškující drsnou ruskou právní normu o zahraničních agentech. Jak říká již citovaná paní Kelemen Diová, k dalším rozšířením unie rozhodně dojde, ale už to nebude onen velký třesk z před 20 lety. Svět se příliš změnil, a to v neprospěch rozrůstání EU. Stačí připomenout Maďarsko a Polsko, které se evropským normám a hodnotám stále častěji zpronevěřují. O právě zmiňované Gruzii ani nemluvě. Škoda. Ale tak to bohužel je.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají