Jak to vidí...

Analytička Klímová: Česko může dostavět Dukovany ze státních peněz, rozhodl Brusel. Klíčové bude, kdo vyhraje tendr

Jak to vidí...

Analytička Klímová: Česko může dostavět Dukovany ze státních peněz, rozhodl Brusel. Klíčové bude, kdo vyhraje tendr
Jaderná elektrárna Dukovany

Dvojka

Česká republika získala povolení od Evropské komise pro veřejnou finanční podporu k výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. O tzv. notifikaci Česko požádalo zhruba před dvěma lety. Proč jsme potřebovali ano z Bruselu? A jak pokračuje tendr na dostavbu Dukovan, ve kterém soutěží francouzská firma EDF a jihokorejská KHNP? Analytička Jana Klímová v audiozáznamu ještě přiblíží trajektorii vývoje sazeb a vysvětlí, jakým impulzem pro tuzemskou ekonomiku je naše členství v EU.
Jana Klímová, Zita Senková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Česko si připomnělo 20. výročí našeho vstupu do EU. Jano, jak se to odrazilo na rozvoji naší ekonomiky? Na výkonu našeho hospodářství?

  • Tak určitě se to odrazilo samozřejmě, protože Česko jakožto průmyslová země, která byla před 20 lety, je pořád stále, i když toho průmysl asi trochu ubývá, tak samozřejmě získala obrovský trh a jednoduchý přístup na společný trh EU. Poté jsme se stali členem schengenského prostoru, čili můžeme cestovat bez nějakých velkých překážek, což samozřejmě se také projevilo i v celé ekonomice. V podstatě když bychom řekli pár čísel, tak je takové oblíbené vždycky. Když se mluví o tom, jak roste zadlužení Česka, tak se to přepočítává, jaký dluh vychází na průměrného Čecha. A teď jsme asi na 300000 dluhu na průměrného Čecha. Takže když si vezmeme, o kolik nám vzrostlo bohatství takového průměrného Čecha za těch 20 let, co jsme v EU? Tak je to podle studie, podle studie České spořitelny o, tak nám to bohatství průměrného Čecha stouplo o více než 40 % na 675000 korun ročně. Takže alespoň tedy ten dluh, který táhneme, tak ten jsme překonali, ale v tomto ne. Když bychom se zastavili u dalších čísel, tak vlastně Česko je stále v pozici čistého příjemce. Jinými slovy ano, z toho unijního rozpočtu dostává více než dávat.

  • Je to tak. Za těch posledních 20 let jsme načerpali celkově oproti tomu, když odečteme to, co jsme, samozřejmě my přispíváme do společného rozpočtu EU, ale když si vezmeme ten čistý zisk, tak je to už přes bilion korun za těch 20 let. Každý rok nám zůstává navíc oproti tomu, co pošleme a co získáme z evropského rozpočtu, tak je to plus zhruba 70 miliard, což odpovídá rozpočtu jednoho většího ministerstva v ČR ročně, takže nebo rozpočtu jako na různé programy. Čili ten přínos v tom, to je opravdu značný. Otázka samozřejmě je, jak jsme ty peníze dokázali využít a nebo vůbec ty výhody toho společného trhu a těch příjmů umím? Myslím si, že tak rozhodně jsme ty peníze dokázali jako načerpat, což vychází i z těch celkových čísel a dokázali jsme utratit. Ale jak třeba i v minulosti naznačovaly zprávy NKÚ, vlastně rozfrcají se spousta peněz na takové drobnosti, tam něco, tam něco. Jak říkal Miloslav Kala, prezident NKÚ, postavili jsme si spousta pěkných rozhleden, zatímco Poláci si postavili kompletní síť dálnic a to se potom tedy bohužel takové věci projevují i v rychlosti růstu té životní úrovně, kde, jak jsem říkala, naše bohatství vzrostlo o 40 %. Ale za těch 20 let, ale my jsme tam vstupovali do EU v roce 2004 už jako poměrně bohatá země. Když si vezmeme a HDP na obyvatele v paritě kupní síly, tedy vezmeme to i nějakou cenovou úrovní v té dané zemi a kolik lidé vlastně mají peněz se, což odráží to jejich životní úroveň, tak my jsme při tom vstupu v roce 2004, tak jsme na tom byli v podstatě, tak jsme byli druzí nejbohatší.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají