Zvídavé Simkovičové.

Všechny své dávky. A zvědavci, pozor, je tu další díl a s ním nová zajímavost. Tentokrát se týká živočicha, který je hrozbou listnatých stromů. Říká vám něco jméno drvopleň obecný? Možná ne. A věřte mi, že na vlastní zahradě byste na něj narazit nechtěli. Je to hrozba stromů, třeba právě těch ovocných na zahradách u domů, ale i dalších listnatých stromů. Drvopleň obecný je motýl z čeledi drvopleň. O vytí je poměrně velký s rozpětím křídel kolem šesti až 10 cm. Tím se řadí mezi naše největší motýli. Je ale zavalitý a celkem nemotorný. Jeho zbarvení je hnědošedé, mramorové a na stromě tak dokonale splyne s kůrou. Poletuje jen večer a v noci, takže ho téměř nespatříte. Možná se o něm ale dozvíte proto, že jeho housenky si pochutnají na vašem stromě. Napadá totiž zdravé dřevo a vrtáním ho oslabuje. Mladší housenky žijí téměř pod povrchem stromů, ale ty starší už se zavrtávají hluboko do dřeva. I housenky jsou velké, mají kolem osmi až 10 cm a jsou hezky a nápadně zbarvené. Pyšní se krémově žlutým tělíčkem si Rudo hnědými štíty. Housenky se nejdříve živí lýkem a později se pro ohryzávají hlouběji do dřeva, kde si hloubí chodbičky. Stromy, které jsou napadené jednou, jsou pak napadány opakovaně, protože samičky často kladou vajíčka do kůry toho stromu, kdy se sami narodili. Ochránit stromy je velmi obtížné, protože drvopleň žije skrytě. Drvopleň se vyskytuje po celé Evropě. Chodbičky housenek jsou vstupní branou pro různé choroby stromu. Odumírají větve, někdy i celé dřeviny. Často jsou oslabené stromy napadány i jinými škůdci, a tak jsou citlivé na poškození větrem, protože je porušená středová osa stromu. Nejúčinnější ochrana je skácení a spálení napadených větví nebo celých dřevin. Největšími predátory těchto motýlů jsou netopýři a sovy nebo také strakapoudi, takže pokud se umístí na zahradu jejich hnízdní budky, je možné, že s těmito nenápadnými škůdci skoncují. Housenky drvopleň čistí své chodby. Trus s hoblinkami vyhazují otvorem ven. Dvakrát přezimují, než se zakuklí. Někdy na konci chodbičky, jindy mimo kmen. O měsíc později se z nich pak líhnou motýli. Samičky kladou vajíčka do stromových prasklin a po týdnu se líhnou malé housenky. Ty jsi často uchylují k požírání vlastního druhu, protože první část života žijí ve společné chodbě, později se rozlézají a každá si výhry, že vlastní chodbičku. Pozor na dospělé. Housenky jsou sice na pohled krásné a barevné, ale v případě pocitu ohrožení vás svými kusadly dokáží pěkně kousnout. Takže do ruky je raději neberte. Moji milí zvědavci, pokud chcete o hrozbě listnatých stromů někomu vyprávět, ale nestihli jste si všechno zapamatovat. Tak nevadí, už teď si to na webu Rádia Junior můžete poslechnout znovu, kolikrát chcete. A pokud vás napadá nějaká zajímavost, o které moc lidí neví, tak my určitě napište a třeba se objeví v nějakém dalším dílu. Zvědavce. Tak ahoj.