Zvídavé Simkovičové.

Moji milí zvědavci, vítejte u dalšího dílu. Pojďme se rychle něco nového dozvědět. Zlato latinsky eurům je první kov, který lidé začali těžit a zpracovávat. Zlato nerezaví je odolné, ale zároveň poměrně měkké. Tento dobře tepelně i elektricky vodivý drahý kov žluté barvy je také těžký skoro třikrát více než železo. Pokud se smíchá se slitinami dalších kovů, je pevnější a navíc má pak jiné barvy. Vzniká bílé nebo třeba růžové zlato. Najít blyštivější, trvanlivější a tradičnější symbol bohatství je opravdu těžké. Není tedy divu, že lidstvo tento kov fascinuje už několik tisíciletí. V oblibě měli zlato třeba staří Egypťané. Například v tu ten samo nově hrobce se ho nalezla několik tun. Zatím těžaři vytěžili více než 200000 tun a dalších zhruba 53000 zbývá pod zemí. Nejvíce nevytěženého zlata pak čeká na těžbu v Austrálii. Celkově se ale zřejmě nejvíce zlata nachází v oceánech. Lidé totiž dosud neobjevili metodu, jak zlato z oceánu dostat tak, aby to bylo efektivní a ekonomicky výhodné. Ryzost zlata se udává v karátech. Ty určují, jaký podíl ryzího, tedy čistého zlata, se ve slitině nachází ryzí zlato má 24 karátů. V této podobě je ale opravdu příliš měkké, což je například pro výrobu šperků dost nepraktické. Na západě se proto nejčastěji využívá 14 karátového zlata. Investovat do zlata se vyplatí, neztrácí na hodnotě, hodnota naopak z dlouhodobého hlediska neustále roste. I proto, že je tak ceněné. Probíhalo v historii nespočet zlatých horeček. Zlatá horečka je termín, kterým se označuje přesun zlatokopů do místa objevu zlata a s tím spojené další reakce davu, který byl omámen vidinou snadného zbohatnutí. Nejznámější a největší zlaté horečky proběhly v Americe v 19. století. Středověcí alchymisté se také hojně snažili přeměnit různé kovy ve zlato, například pomocí bájného kamene mudrců. Samozřejmě byli neúspěšní, a tak se často pokoušeli ošálit panovník je různými triky. Jenže není všechno zlato, co se třpytí. Většinou tyto podvody skončily pro alchymisty dost špatně. Jak vidíte, zlato je vážně žádané. Vždy se po něm toužilo. A nejspíš i vždy bude. Nejspíš. To tak ale nemá úplně každý, protože existuje i strach ze zlata, tzv. euro fobie. Zlato se nejčastěji využívá k výrobě šperků v zubním lékařství, k výrobě elektrických kontaktů nebo k pozlacování jiných kovů. Využít se dá i jako potravinářské barvivo, například k pozlacení dobrot. Přidává se do likérů, takže v určité formě je i jedlé. Zlato je prostě úžasné, nemyslíte? A holky a kluci, pokud chcete o zlatých zajímavostech někomu vyprávět, ale nestihli jste si všechno zapamatovat, tak nevadí. Už teď si to na webu Rádia Junior můžete poslechnout znovu, kolikrát chcete. A pokud vás napadá nějaká zajímavost, o které moc lidí neví, tak my jí určitě napište a třeba se objeví v nějakém dalším dílu. Zvědavce tak ahoj.