Věda Plus

Webbův dalekohled má za sebou první krok. Úspěšně vyklopil první nosníky pro svůj sluneční štít

Věda Plus

Plus

Vesmírný dalekohled Jamese Webba se od Země vzdaluje rychlostí více než 1 kilometr za sekundu. Zařízení ale postupně zpomaluje tak, aby doputovalo až k Lagrangeova libračního bodu ve vzdálenost 1,5 milionu kilometrů. Kvůli korekci trasy provedl dalekohled v úterý druhý korekční zážeh trvající 9 minut a 27 vteřin. Řídící středisko tímto manévrem upravilo trajektorii dalekohledu. Další podobný manévr je v plánu na 23. ledna, tedy poslední den letu do cílové destinace.
Ondřej Novák

29. prosince 2021, 09:45

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Ani po třech dnech od startu nemá vesmírný dalekohled Jamese Webba nouzi o napínavé chvíle. Zařízení dnes udělalo druhý korekční zážeh a překonalo oběžnou dráhu Měsíce. Před chvílí také mělo vyklopit druhou polovinu slunečního štítu, který má citlivé vybavení dalekohledu ochránit před horkem. Webbův dalekohled se do vesmíru vydal 20. prosince a až bude zařízení plně v provozu, bude pozorovat vesmír v infračerveném světelném spektru. Vědci díky dalekohledu získají informace mimo jiné o tom, jak vesmír vypadal krátce po velkém třesku. Více si o tomto tématu řekneme s Ondřejem Novákem z vědecké redakce.
Hezký podvečer. Dobrý den. NASA zatím vyklápění slunečního štítu nijak nekomentovala, takže nevíme, jestli se operace povedla nebo nikoliv. Přitom první část nosníků sluneční clony měla být vyklopená už ve 13 20 našeho času a druhá část v 17 10, tedy před více než půl hodinou. Žádné informace zatím neprosákly ani na sociální sítě nebo do zahraničních médií. Samozřejmě několikaminutové nebo hodinovém mlčení u takového projektu nemusí nutně znamenat, že se něco nepovedlo, ale sluneční štít představuje kritickou část webová dalekohledu. A jak vysvětluje Dušan Majer ze serveru kosmonautiku CZ, kdyby se nepovedlo sluneční clonu správně vysunout, řídící středisko by mělo velmi vážný problém.
Bych se sluneční clona nerozložila. Prostě ten teleskop nebude schopen fungovat, protože ten teleskop bude pozorovat vesmír v infračervené části spektra. A ty senzory, které budou provádět a měření, potřebují být velice chladné. A právě sluneční štít má zaclonit slunce a teplo, které od něj přichází. Pokud by se společností k nerozložil, tak by zrcadla i senzory byly příliš teplé a Webbův teleskop by nebyl schopen provádět vědecká pozorování.