Téma Plus

Jak se osidlovalo pohraničí: Lidí přišlo málo a pili, chyběli doktoři i doprava. A vláda nepomohla

Téma Plus

Plus

Už pár let poté, co se v pohraničních oblastech Čech odehrála výměna obyvatel, bylo jasné, že se tato ohromná demograficko-sociální akce neobešla bez potíží. A to nikoli malých. „Nebylo možno lidi vybírat. Osidlovalo se s těmi, kteří se přihlásili a kteří přišli,“ naznačil nesnáze prezident Antonín Zápotocký v roce 1957 na slavnostní akci k výročí bitvy u Tachova.
Veronika Kindlová

28. září 2024, 21:15

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Vítám vás u třetího a posledního dílu seriálu o osidlování českého pohraničí po druhé světové válce. Tentokrát si povíme, jak se osidlovací akce zdařila. Zastavíme se u činnosti represivních složek a také u hraničního pásma. A v závěru pořadu si představíme výsledky studie, která zjišťovala, zda je či není i v současnosti patrná hranice mezi po válce osídlování pohraničí čili bývalými Sudety a vnitrozemím. Jako obvykle uslyšíte historiky, pamětníky, čekají na vás archivní nahrávky a dokumenty a navíc ještě dva odborníci na sociální geografii. Příjemný poslech od mikrofonu přeje Veronika.
Kindlová téma.
Se všechny nedostatky a chyby. Naše pohraničí se křísí k novému životu a já věřím, že jeho výstavba a dosídlování bude úspěšně dále pokračovat a že půjde dále kupředu a bude se rozvíjet. Věřím v sílu lidské vůle, věřím v sílu lidské práce, to věřím. Socialismus, aby vás, kteří zde na nejzazší výspě našeho pohraničí jste dnes jeho velikými budovateli, říkal.