Téma dne

Dana Drábová: Teď už nestihneme nahradit uhlí jádrem. Musíme si vybírat a zdroje energie kombinovat

Téma dne

Plus

Německo do konce roku ukončí provoz ve třech jaderných elektrárnách, zbývající pak hodlá odstavit v roce 2022. Výkon svých jaderných elektráren ale bude potřeba nahradit produkcí energie z fosilních paliv, nebo dovozem ze zahraničí – a to včetně Česka, které se jádra vzdát nechce, obává se analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Oldřich Sklenář.
Lukáš Matoška

Hosty byli:
Oldřich Sklenář, analytik výzkumného centra AMO
Ondřej Kovařík, ANO, europoslanec
Luděk Neidermayer, TOP 09, europoslanec
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

29. prosince 2021, 08:10

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Německo s koncem roku vypíná polovinu svých jaderných elektráren, zbylé odstaví v roce 2022. Jak náročná bude likvidace reaktorů? Co německé rozhodnutí znamená pro Česko, které chce v rozvoji jaderné energetiky naopak pokračovat a jak moc se může česká vláda při plnění klimatických cílů spoléhat právě na jádro? Dobrý poslech přeje Lukáš Matoška. Téma dne.
ČRo Německo do konce roku ukončí provoz ve třech jaderných elektrárnách. Další tři zbývající odstaví v příštím roce. O tom, že se Spolková republika rozloučí s jádrem, rozhodla vláda bývalé kancléřky Angely Merkelové sice už před 10 lety, a to v reakci na nehodu v japonské Fukušimě, ale likvidace německých jaderných elektráren může trvat i několik desetiletí. Naopak Česko chce v rozvoji jaderné energetiky pokračovat. V tom se postoj vlád premiéra Petra Fialy a expremiéra Andreje Babiše neliší. Už od minulé vlády se připravuje výběrové řízení na dostavbu reaktoru v Dukovanech. A nahlédneme-li do koaliční smlouvy pěti současných vládních stran jádro v kapitole o budoucnosti české energetiky zmiňují na prvním místě. Podle nedávného průzkumu agentury ABL s má jádro v Česku, tak i veřejnou podporu. Chtějí ho dvě třetiny lidí. Do jaké míry se však při odklonu od uhlí lze spoléhat právě na jádro? A to i ve světle toho, že Německo jako největší ekonomika unie a soused Česka s jádrem končí. Ve vysílání je analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář. Dobrý den.
Dobrý den. Zdravím vás i všechny posluchače.