Speciál Radiožurnálu Sport

Jaké jsou šance českých basketbalistů na EuroBasketu 2022? Poslechněte si Jiřího Welsche a Jiřího Zídka ve Speciálu Radiožurnálu Sport

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Speciál Radiožurnálu Sport

Stránka pořadu

Česká basketbalová reprezentace ladí formu před startem EuroBasketu 2022

Radiožurnál Sport

Jak s českými basketbalisty zamávají poslední nezdary krátce před startem EuroBasketu 2022? Vypořádají se s absencemi, které se nakupily během přípravného turnaje v Německu a při kvalifikačních duelech s Francií a Maďarskem? Jak moc je "pražská" skupina hratelná? Jaké šance dávají týmu trenéra Ronena Ginzburga basketbaloví experti Jiří Welsch a Jiří Zídek? Dva borci, kteří se proslavili i ve slavné NBA, se s Petrem Tomáškem baví i o aktuálním stavu Tomáše Satoranského.
Radiožurnál Sport

2. září 2022, 12:00

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Dnes je 31. srpna, tedy poslední srpnový den. Zítra začíná školní rok. Už v pátek ale začne českým basketbalistům evropský šampionát se základní skupinou v Praze. A právě při té příležitosti jsme pro vás připravili téměř hodinový speciál na Radiožurnálu sport. Pozvání do studia přijali 1. 2 Češi, kteří si zahráli zámořské NBA. Jiří Zídek a Jiří Velš. Dobrý den, pánové.
Dobrý den. Děkuji moc za pozvání. Já taky děkuji. No a třetím do party je náš basketbalový reportér Petr Tomášek. Hezký den. Tak na začátek zkuste popsat, pánové, co pro vás osobně znamenalo hrát za reprezentaci, když pane Zídku, vy jste toho za národní tým tolik neodehrál. Čím to vlastně bylo? Tak to asi značí, že můj přístup k reprezentaci nebyl úplně ideální. Ale já bych to vzal do vážnější roviny. Tak myslím si, že to bylo daný tím, že jsem byl víc zraněný, nezdravý. Většinou jsem po sezoně léčil zranění. A druhá věc, to je potřeba zmínit, je, že situace tenkrát ohledně národních týmů byla naprosto jiná. FIBA měla celkově situaci ve světovém nebo v evropském basketbalu daleko více pod kontrolou, než je tomu v současné chvíli a de facto pojištění v době, kdy já jsem hrál za národní týmy, bylo paradoxně povinností týmu, za které jste hrál. Což bylo opravdu velice divné z mého pohledu, protože klub byl nucen uvolnit hráče ze svých povinností, platil mu podobu reprezentace a ještě byl nucen zaplatit za něj pojistku. Takže nebylo to vůbec jednoduché. To vypadá na velký. Vy jste odehrál skoro 50 reprezentačních startů, ať už v kvalifikacích nebo na těch závěrečných turnajích, tak to byl asi lepší přístup.
K reprezentaci jen o 50. A to jsem doufal, že to číslo bude větší. Za 18 let, co jsem, co jsem vstával, seniorském reprezentačním týmu, pro mě bylo hrát za reprezentační tým představilo dvě věci. Za prvé čest, to znamená možnost reprezentovat svoji zemi po boku nejlepších hráčů, kteří v té dané, kteří v naší zemi jsou a kteří do toho do té skupiny patří. A pak jsem to bral jako příležitost, příležitost poměřit se na mezinárodní scéně právě s těmi nejlepší v jiných zemích. A proto jsem podstatě tam asi strávil v tomto jsem těch zmíněných 18 let se možná zeptám na to úplně první velkou a chci 99. Eurobasket v Dijonu. To bylo neskutečný nástup na scénu od vás a Luboše Bartoně. Ty první zápasy?