Řečí peněz

Ekonom Hampl: Návrhy NERVu mají vyslat signál, že se dá se státním dluhem ještě něco dělat a nemusí to pak být tak bolestivé

Řečí peněz

Ekonom Hampl: Návrhy NERVu mají vyslat signál, že se dá se státním dluhem ještě něco dělat a nemusí to pak být tak bolestivé
Mojmír Hampl, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)

Plus

Energetická krize udržuje stát v pozoru kvůli dalším nečekaným výdajům. Celkové zadlužení tak stále roste. Podle ekonomů je ale mnohem horší strukturální deficit rozpočtu, proto NERV minulý týden zástupcům kabinetu představil své návrhy, jak jej odstranit. Jak budou tyto kroky bolestivé a mají skutečně potenciál nás vytáhnout z blížící se dluhové pasti a současně udržet tuzemské podniky v chodu a nízkopříjmové domácnosti nad hranicí chudoby?
Naďa Bělovská

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Energetická krize žádá od státu další neočekávané výdaje a schodek státního rozpočtu i naše celkové zadlužení kvůli tomu rostou. Podle ekonomů je ale horší strukturální deficit rozpočtu. NERV proto minulý týden zástupcům kabinetu představila své návrhy, jak jej odstranit. Jak budou tyto kroky bolestivé a mají skutečně potenciál vytáhnout nás s blížící se dluhové pasti a současně udržet tuzemské podniky v chodu a nízkopříjmové domácnosti nad hranicí chudoby. A které z nich mají šanci u politiků, i na to se budeme ptát našeho dnešního hosta, kterým je Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a předseda Národní rozpočtové rady. Vítejte ve studiu. Dobrý den. Dobrý den. Od mikrofonu přeje příjemný poslech Naďa Bělovská.

  • Řečí peněz.

  • Zatímco na straně příjmů navrhuje NERV zvýšení daní nebo zavedení školného na vysokých školách, na straně výdajů chce po vládě kroky vedoucí ke snížení budoucích výdajů důchodového systému. Navrhuje také zrušení slev na jízdném zavedených v roce 2018, zrušení státní podpory stavebního spoření, reformu státní správy žádá snížení počtu vězňů a policistů, zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku, snížení podpory v nezaměstnanosti, anebo ne zavádění příspěvku k důchodu za vychované děti. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky by snížení podpory v nezaměstnanosti nejen ušetřil peníze státnímu rozpočtu, ale také by pomohlo rozhýbat trh práce v ČR má nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Máme stále velmi vysokou poptávku po pracovnici a pracovní trhu skoro 300000 lidí stále poptáváme na pracovním trhu a já tvrdím, že v tento okamžik, kdo může obec subjekty, nebudu pracovat, nemá nějaké zdravotní a jiné handicapy, tak dneska pracovat. Může to práce schopen se najít. Máme i různá 100 l. Pomáhají třeba z hlediska pracovní mobility, finanční podpora třeba na cestování do práce, pokud to lidé mají dále. A myslím si, že v tento okamžik je na místě snížit tu míru té podpory, snížit třeba i rychlost klesání té podpory v těch jednotlivých měsících tak, aby opravdu to období, kdy ten člověk třeba 1 2 měsíce tu podporu čerpá pro to, aby našel si novou práci, aby tento Čech byl podpořen, ale nikoliv. No, podporován třeba 5, 6 měsíců, takové míře jako teď. To je ten návrh tedy v principu. Já chci někdy průběhu prvního pololetí příštího roku zrealizovat člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Havránek plány ministra Jurečky vítá, za mnohem důležitější ale považuje.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu