Ranní úvaha

Kohouti kokrhají všude stejně

Ranní úvaha

Vltava

Ač žiji v Praze, časné ranní kohoutí kokrhání slýchám z oken svého panelákového bytu docela pravidelně. Znamená pro mne pohodovou zprávou o stabilitě světa. Bez překladatelů, vykladačů i jiných interpretů smyslu lidského života vím, že tam, kde kokrhá kohout, žijí lidé, kteří se starají. O sebe i o druhé. Ranní kohoutí zakokrhání mi rovněž připomíná domov, jenž nemá o nic konkrétnější umístění v prostoru, než že se nachází na planetě Zemi. Netesknívám po domově, když z rána slýchám kokrhat kohouty, ať už jsem kdekoliv.

20. dubna 2015, 06:50