Kde jsou hranice svobody slova na sociálních sítích? Poradní výbor Facebooku poprvé rozhodl o přípustnosti nebo nepřípustnosti smazání příspěvků několika uživatelů. Jak argumentoval? To je hlavní téma našeho pořadu o dění ve světě počítačů a internetu, kterým vás také dnes provází David Slížek.

On-line plus.

Ani dnes se na toto téma nebudu sám. A na dálku. U mikrofonu vítám našeho pravidelného komentátora, redaktora deníku n Petra Koubského. Ahoj Petře. Ahoj. Davide. My dnes nebudeme probírat několik událostí z uplynulých dnů, ale podíváme se opravdu na čistě jedno téma, které podle mě je poměrně zajímavé a důležité. Dvacítka lidí z celého světa má Facebooku radit v tom, jak může, či naopak nesmí omezovat svobodu slova. Mark Zuckerberg vytvoření výboru pro dohled u Versailles bod navrhl v roce 2018 a v loňském roce výbor skutečně poprvé zasedala. Tento týden vydal svá první rozhodnutí a doporučení v případech čtyř příspěvků smazaných z Facebooku a jednoho z Instagramu. Jak výbor složený z právníků, expertů na lidská práva, vysokoškolských profesorů, x politiků či novinářů rozhodoval, jaké argumenty používal a jaké změny Facebooku doporučil. Tomu věnujeme celé dnešní vydání našeho pořadu. První posuzovaný případ se týkal příspěvku, který v roce 2020 zveřejnil na Facebooku uživatel z Myanmaru. Jeho post obsahoval známou fotografii syrského dítěte, které utonulo při pokusu jeho rodiny dostat se v roce 2015 do Evropy. V textu příspěvku uživatel psal, že je s muslimy nejspíše psychologicky něco v nepořádku. Zpochybňoval nedostatek protestů muslimů proti čínskému zacházení s muslimskými Ujgury ve srovnání s vraždami kvůli karikaturám proroka Mohameda ve Francii. Na závěr příspěvku napsal, že nedávné útoky ve Francii snižují jeho soucit se zobrazeným mrtvým dítětem. Naznačoval přitom, že bys chlapce mohl vyrůst extrémista. Facebook příspěvek smazal s vysvětlením, že věta, že by s muslimy mohlo být něco psychologicky špatně, porušuje pravidlo zakazující zobecňující výroky o podřadnosti a mentálních nedostatcích směřované na skupinu obyvatel definovanou na základě jejího vyznání. Výbor s rozhodnutím Facebooku nesouhlasil a nařídil mu v příspěvek obnovit. Ne podle výboru byl problém už v překladu příspěvku psaného původně barmsky podle nového překladu, který si nechal výbor zhotovit. Uživatel v postu nemluvil o psychologickém problému, ale spíše o tom, že muslimští muži mají problém v tom, jak uvažují, jak mají nastavený tzv. internet. A to podle něj pravidlům neodporuje. Petře, toto je myslím velice zajímavý případ. Jak se na toto první rozhodnutí díváš? Myslíš, že tedy má ten poradní výbor Facebooku v tomto případě pravdu?