Názory a argumenty

Zuzana Válková: O hidžábu paní Azar a právu na brak v knihovně

Názory a argumenty

Zuzana Válková: O hidžábu paní Azar a právu na brak v knihovně
Muslimka, hijab, hidžáb, ilustrační

Plus

Byl to každodenní politicko-estetický experiment: najít hranici, k níž se dá šátek posunout z čela tak, aby odhalil co nejvíc vlasů, a zároveň se nesmekl. S pomocí sponek – ale zejména díky dočasnému tání íránského režimu – si studentky přední teheránské univerzity mohly na počátku 90. let každé ráno před zrcadlem odpovědět na některou z různě naléhavých otázek. 
Zuzana Válková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Byl to každodenní politickou estetický experiment. Najít hranici, k níž se dá šátek posunout z čela tak, aby odhalil co nejvíc vlasů a zároveň se nesmekl. S pomocí sponek, ale zejména díky dočasnému tání íránského režimu si studentky přední teheránské univerzity mohly na počátku 90. let každé ráno před zrcadlem odpovědět na některou z různě naléhavých otázek. Tak třeba přeji si dnes světu ukázat barvu vlasů, vytáhnu si z účesu pramen a nechám si jím rámovat obličeji, protože mi to sluší. Anebo si hidžáb stáhne co nejdál, protože chci ze všeho nejvíc rád okolí najevo, že se radši nechám vyhodit ze školy, než abych se nechala proměnit v podrobenou a latentně hříšnou věc. Některá rána si mladé Pražanky před zrcadlem zodpověděli všechny otázky najednou. Jejich prof. literatury íránskou americká spisovatelka a zad na PC pro ně měla pochopení nejen proto, že je sama majitelkou kaštanových loken. Na PC se nechala z teheránské univerzity za Šádkovou nekázeň poprvé vyhodit v roce 1981, podruhé se z obdobných důvodů rozhodla rezignovat na jiný akademický post v roce 1995. Univerzita jí však coby ženě odepřela právo ze zaměstnání odejít z vlastního rozhodnutí na PC proto přestala chodit do práce a nechal se vyhodit znovu. Mezi lety 1995 a 997 sezvala své někdejší studentky k sobě domů na semináře, kde s nimi kromě nebezpečných knih probírala také otázky postavení íránských žen v porevolučním období. Z tohoto období vzešel mezinárodní bestseller. Jak jsme v Teheránu četly neolitu, dílo třiasedmdesátileté naší síti však v období protestů proti režimu, do jejichž čela se po smrti dvaadvacetileté Mach si ani jiný opět staví ženy. Promlouvá ke světu jako celek. Připomíná nejen to, že hidžáb je pro obrovské množství Íránek symbolem útlaku už desítky let, ale i to, do jaké míry mají symboly schopnost děsit i režimy odhodlané k neomezenému násilí. Na visí léto píše o tom, jak se totality bojí, svobodné literatury a schopnosti čtenářů poznat díky ní jinak nepřístupné světy i lidské osudy. Naposledy se k tématu vrátila v březnu letošního roku v knize. Víte, jestli čti nebezpečně. Tedy zhruba v době, kdy jsme se dozvěděli, že v Bělorusku opět zakázali. Orwell v román 984 noří si ve své poslední knize přichází se souborem dopisů zesnulému otci, starostovi Teheránu mezi lety 1961 až 963 a vypráví mu o příbězích, které dovedou člověka vybavit odolností vůči totalitnímu myšlení. Není nejspíš náhodou, že její první dopis se zabývá hanbou i žalem íránských elitních způsobený děním kolem satanských veršů, jejíž autor Salman Rushdie před dvěma měsíci přežil pokus o atentát na PC. V knize přičiňuje poznámku, která odráží její zkušenosti z Íránu i z posledních 25 let strávených ve Spojených státech. Shrneme si ji takto není zvláštní, že diktatury se mohou ze svých básníků pominout stresem a robustní demokracie je se stejným zaujetím ignorují. Českém prostředí se zdánlivě nenabízí mnoho důvodů, proč dát průchod solidaritě s protestujícími Íránka. My vnímáme je jistě jako kontrast k neochotě Rosou postavit se Putinově válce. Smysl však mají i gesta projevená na západě. Třeba odmítnutí světoznámé novinářky Krystyny m. N. To vzít si šátek kvůli rozhovoru s íránským prezidentem Raísímu? Třeba, že se v Česku k hidžábu stahujeme složitě. Jedna věc je blízká i nám. S myšlenkou navázat na PC si můžeme dopřát pocit vděku i zadostiučinění z pohledu do vlastní knihovny, z vědomí, že je v ní úplně všechno, co chceme od Bazakas po brak.

Ostatní také poslouchají