Názory a argumenty

Veronika Pehe: Babišův soud o spolupráci s StB je u konce. Zajímá to ale ještě někoho?

Názory a argumenty

Veronika Pehe: Babišův soud o spolupráci s StB je u konce. Zajímá to ale ještě někoho?
Plakát s Andrejem Babišem jako agentem StB

Plus

Krajský soud v Bratislavě zamítl žalobu bývalého premiéra Andreje Babiše, že je neoprávněně veden ve svazcích StB jako agent. Soud ovšem nerozhodoval o tom, zda Babiš s StB spolupracoval, či nikoli – pouze určil, že žalovanou stranou neměl být slovenský Ústav paměti národa, ale ministerstvo vnitra.
Veronika Pehe

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Krajský soud v Bratislavě zamítl žalobu bývalého premiéra Andreje Babiše, že je neoprávněně veden ve svazcích StB jako agent. Soud ovšem nerozhodoval o tom, zda Babiš s StB spolupracoval, či nikoli. Pouze určil, že žalovanou stranou neměl být slovenský Ústav paměti národa, ale ministerstvo vnitra. V kauze, která se táhne už 10 let a dostala se až k Evropskému soudu pro lidská práva, tak jde o neuspokojivou tečku. Babiš se nyní může soudit znovu pouze s jinou protistranou. Zda expremiér vědomě s komunistickou tajnou policií spolupracoval, či nikoli, není z dlouhé řady soudních rozhodnutí zcela jednoznačné, i když dostupné archivní materiály promlouvají v Babišův neprospěch. Možná to ale není ani tak podstatné. Pro Babišovy odpůrce vždy agentem bude, i kdyby soudy stokrát rozhodli jinak a pro jeho příznivce je tato otázka druhořadá. A právě to je na celém případu možná nejzajímavější. Případ Babišovy údajné spolupráce s StB totiž odhaluje, jak odlišně je nastavena paměťová kultura v ČR oproti širšímu postkomunistickému prostoru. Populistům typu Jaroslaw Kaczynski či Viktor Orbán je jejich odpůrci často vytýkáno, že vyvolávají konflikty o interpretaci minulosti, aby upevnily vlastní pozice i nacionalistické sentimenty ve společnosti. Zato Andrej Babiš se nikdy příliš o historii nezajímal. Vezměme si jeho projev při příležitosti 30. výročí sametové revoluce. V něm se snažil o konsensu elitu na všechny strany až na hraně úplné obsahové vyprázdněnosti. Vyjádřil například obdiv odvaze Václava Havla za komunismu a za sametové revoluce.

  • Ale jedním dechem dodal, že názory na něj se různí. Přiznal, že není pyšný na své členství v KSČ, a tím jeho historická reflexe skončila.

  • Oproti tomu v Polsku vládní Právo a spravedlnost postavila na historické politice velkou část své legitimity. Akční strategie. Kaczynski stejně jako Orbán v Maďarsku se staví do role dědice skutečné antikomunistické opozice. Liberálové, kteří tvořili první vlády po roce 1989, podle interpretace písní zaprodali změny vydobyté u kulatého stolu a jen stvrdili komunistické hodnoty jako sekularismus a víru v pokrok skrze liberalismu západního střihu. Proto teprve nyní provádí skutečnou konzervativní revoluci, kterou nazývá dobrou změnou. Podobně krajně pravicová Alternativa pro Německo využívá v bývalém východním Německu rétoriku vzbuzující resentimenty z nedokončené revoluce a ve svých volebních sloganech slibuje dokončit změnu roku 1989. V ČR se naopak tom je, že mu politiku ve vztahu ke komunismu dlouhodobě snaží pěstovat zejména pravicové strany v čele s ODS, které obvykle za populisty neoznačujeme. Právě ODS hrála zásadní roli v konfliktech okolo vzniku státní paměťové instituce, Ústavu pro studium totalitních režimů. A právě ve výpovědích některých jejích členů můžeme občas slyšet o zvuky ultrakonzervativní rétoriky polského vládního establishmentu, když označují fenomén jako genderovou rovnost, ekologii či politickou korektnost za novou totalitu. Babiš ale historickou politiku nikdy nepotřeboval. Podařilo se mu identifikovat ve společnosti určitou paměťovou únavu ve vztahu ke komunistické minulosti a postupný přesun těžiště paměťového konfliktu k 90. letům. I proto Babišovu neúspěšné očištění u soudu zřejmě nebude mít na jeho další politické aktivity žádný dopad.

Ostatní také poslouchají