Názory a argumenty

Tereza Zavadilová: Koruna sílí, euro se vzdaluje

Názory a argumenty

Tereza Zavadilová: Koruna sílí, euro se vzdaluje
Koruna a euro

Plus

Těsně po útoku na Ukrajinu česká koruna prudce oslabila, vůči euru až nad hranici 26 korun. Nebyla sama. Podobná situace nastala u polského zlotého a maďarského forintu. Investoři, většinou bankéři a fondoví manažeři z Londýna, Ameriky a Asie holt vidí Ukrajinu jako střední Evropě blízkou oblast.
Tereza Zavadilová

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Těsně po útoku na Ukrajinu česká koruna prudce oslabila vůči euru až nad hranici 26 korun. Nebyla sama. Podobná situace nastala u polského zlotého a maďarského forintu. Investoři většinou bankéři a fondovým manažery z Londýna, Ameriky a Asie od lidí Ukrajinu jako střední Evropě blízkou oblast. Panikařilo se také kvůli očekávanému zhoršení ekonomiky v Evropě a postkomunistické měny to odnesli více. Zatímco maďarská měna od té doby oslabuje nadále a i polský zlotý je slabší, než byl před rokem, česká koruna posílila na nejvyšší hodnotu za 14 let. Je to dobře? Ano i ne. Čechy silná koruna těší, ač má tuzemská měna fakticky jen třicetiletou historii a poměrně absurdně se jmenuje po rakouské monarchii. Domácí obyvatelé k ní mají silný psychologický vztah. Silnou měnu mají Češi prostě rádi. Dobře to ví guvernér ČNB Aleš Michl, který se hlásí k historickému zastánci silné měny Aloisi Rašínovi a silný kurz si dali jako cíl. Zatím se mu to daří. Koruna meziročně posílila o více než 10 %. Centrální bance to pomáhá v boji s inflací proto, že silná měna zlevňuje dovozy. Nemusí tedy tak zvyšovat úrokové sazby, které by tlumily inflaci, ale současně s tím bohužel i ekonomiku. Zadarmo ovšem silná měna není, a to doslova. Centrální banka na její posílení loni několikrát intervenovala. Kupuje koruny a prodávat devizové rezervy. Zaplatila za to zatím přes 600 miliard korun. To zní jako šílené číslo, ale centrální banka měla v zásobě devizy za dva biliony korun, které nashromáždila v době, kdy uměle oslabovala kurz koruny nákupem deviz, to sedělo tři a půl roku do roku 2017. Centrální bankéři nyní tvrdí, že už peníze na posilování měny dávat nemusejí. Koruna totiž posiluje také od chvíle, co čin nebo přestala intervenovat. Trhu již stačí, že ví, že banka v případě potřeby kurz koruny podpoří a zdroje na to má. Odvrácená strana posilování české měny je vlastně hlavně především politická. Zmíněná psychologická obliba vlastní domácí měny znamená, že politici si z ní udělali svůj cíl. O reálném termínu přijetí eura už nikdo nemluví a centrální banka sleduje. Dosazenými prezidentem si s ní mohou tak trochu dělat, co chtějí. Vedlejším efektem minulého umělého oslabování české měny byl prudký růst cen tuzemských realit a také to, že to podpořilo vývoj Česka jako levné montovny eurové země. Centrální banka mimochodem nikde jasně nevysvětlila, proč tehdy kurz oslabovala. Spekulovalo se, že šlo především o zájmy několika velkých exportérů. Být na silnou českou měnu hrdý je hezké, ale hrát si s kurzem měny tím nebo oním směrem pro politické či byznysové cíle je nebezpečně lákavé. To, že teď je to zrovna příjemné, na tom nic nemění.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají