Globální podmínky se zlepšily, inflační tlaky začaly slábnout, prohlásil včera Mezinárodní měnový fond. Na tuto zprávu svět čeká rok a půl od chvíle, kdy pandemické uzávěry a dopady Trumpových obchodních válek zdražily dopravu i řadu zboží a situaci posléze eskalovalo Rusko s válkou a energetickou krizí. Měnový fond čeká pokles inflace o pětinu na 6,6 desetin % a napřesrok podobným tempem dále. Proto instituce předpokládá, že zpomalení globální ekonomiky nebude tak hrozné, jak se myslelo. Není jediným vlivným úřadem, co hlásí dobré zprávy. Evropská komise také tento týden zveřejnila, že ekonomická důvěra se zvedla už třetí měsíc v řadě. Optimismu nahrává především teplá zima, která zabránila hlubší energetické krizi, což vedlo k snížení cen plynu. Letošní lednový optimismus je vidět i na silném růstu cen akcií, ačkoli ji může rychle srazit americká centrální banka, pokud by musela razantně bojovat s inflací. V Evropě byla koncem roku inflace 10. Procentní růst cen v Česku je s prosincovými téměř 16 % v Evropě skoro nejvyšší. Výrazně převyšuje i globální míru inflace. A nejhorší je, že to vypadá, že jen tak neskončí. Zmíněný měnový fond letos čeká inflaci v Česku v průměru těsně pod 10 %, což není nic moc, protože už loni byly ceny vysoké. A i to je celkem optimistický odhad, neboť ministerstvo financí a řada bank čeká inflaci dvoucifernou. Čím to je? Je to souběh důvodů. Česko doplácí na energetickou krizi, protože má energeticky náročný průmysl silně závislý na dováženém plynu. Mnohé státy také během loňska zastropovali ceny od potravin přes pohonné hmoty a energie nebo snižovali daně. Byly v tzv. úsporného tarifů. V Česku se projevil až v prosinci. Byť jsou státní zásahy do cenotvorby vždycky citlivé, pád a také vůči obchodníkům nepřiměřeně zvyšujícím ceny, nepřijala žádné razantnější administrativní opatření a zrušení EET v této situaci u některých prodejců zafungovala jako pobídka k anarchii. Růst cen způsobily také štědré covidové podpory i snížení příjmových daní, což lidem umožnilo více utrácet. Česká centrální banka jako subjekt, který má především na cenovou stabilitu dohlížet, je často kritizována, že ne zvýšila úrokovou sazbu ještě razantněji, než je současných sedm %, aby inflaci zmírnil a rychleji. Jenže i tato úroveň znamená, že firmy, které mohly, utekli do levnějších eurových úvěrů, což sice pomáhá držet ekonomiku, ale pro stabilitu měnového systému to už tak slavné není. Eurové úvěry ještě zlevňuje posilující koruna, která zároveň snižuje ceny dovážených energií, ale zase z ní nemají radost exportéři. Inflace v Česku možná stoupne v lednu zpátky k 20 %. Připustil to i guvernér centrální banky. Může k tomu dojít vlivem přecenění zboží a služeb v lednu. Bude to spíš ale jen výkyv. I centrální banka říká, že hlavní inflační tlaky už jsou za námi. Loňský rok přinesl do Česka nejvyšší inflaci za 29 let. Světlé zítřky v podobě zlevňování zboží bude každopádně Česko vyhlížet hodně opatrně.