Měla by se daň z mimořádných zisků týkat už letoška, nebo bude platit až od roku 2023? Na tom se koalice domluvila na schůzce v úterý a někteří přímí účastníci tvrdí, že už letos, ale rovněž přítomný ministr financí Stanjura zase, že až příští rok. Tyto zmatečné výroky způsobily, že se z pražské burzy kvůli poklesu cen akcií dotčených firem vypařilo přes 30 miliard korun. A tahanice ještě neskončila. Bylo by to humorná scénka, kdy by okolnosti nebyly tragické. Vláda Petra Fialy od prvních dní honí tři zajíce, přičemž chytit může nanejvýš dva. Chce pomáhat lidem v krizích, konsolidovat státní finance a nezvyšovat daně. Z kraje roku to vypadalo, že nebude nijak zvlášť podporovat domácnosti a firmy. Jenže pak přišla válka, vyletěly ceny energií a opozice kabinet kritizovala, že nepomáhá našim lidem. Vláda tedy pomáhat začala plošně a draze, což vystřelilo schodek letošního státního rozpočtu na 375 miliard. Ten na příští rok, o němž se začne ve sněmovně jednat ve středu, počítá s rozdílem mezi příjmy a výdaji 295 miliard a rozpočtové výhledy až do konce vládního mandátu jsou na úrovni 300 miliard, nechali tedy ministři utéct Zajíc s cedulkou chceme stát, který nežije na dluh. Jen pro představu asi 97 % všech příjmů státu se musí vyplatit jako tzv. mandatorní výdaje, tedy ze zákona na důchody, platby za státní zdravotní pojištěnce, na úrocích ze státního dluhu atd.. A na všechno ostatní od investic až po aktuální pomoc domácnostem a firmám si stát musí půjčovat. Kdyby se náhodou chtěl kabinet vrátit ke svému hlavnímu slibu dát jakž takž do pořádku státní finance a nezrušit přitom pomoc, musel by zvednout příjmy, tedy daně nebo dramaticky osekat velké výdaje na vzdělávání, zdravotnictví a na důchody. Premiér Petr Fiala nicméně v TV Nova řekl jasně daně zvyšovat nebudeme. Teďka co by dělali ekonomové zleva zprava, členové i nečlenové vládního poradního NERVu? Zčásti a v upravené podobě by vrátily daně z příjmu před rok 2020, kdy je rukou společnou a nerozdílnou snížila ODS a Babišovo Ano. Pomohlo to především bohatším lidem a stát to každý rok přijde na 100 miliard. Zvýšit by se mohly daně z nemovitostí, nejnižší mezi zeměmi OECD. Daně pro OSVČ by se měly přiblížit zdanění zaměstnanců. Uvažuje se o zrušení podpory hypoték, životního pojištění a penzijního připojištění. Experti navrhují zvýšení spotřebních daní z cigaret a alkoholu, zrušení výjimky u tichého vína, jiné zdanění firem, zdanění dividend plynoucích do zahraničí nebo zrušení daňového zvýhodnění stravenek. V hospodářsky logickém a sociálně ohleduplné celku by taková daňová reforma přinesla pro počty se různí podle mixu a sazeb od 140 do 200 miliard korun. Strukturální deficit, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji státu nesouvisející s aktuálními krizemi, je přitom 220 miliard. NERV předloží ministrům svůj první návrh v listopadu. Zatím to vypadá jako zbytečná práce, protože premiér Fiala ve zmíněném rozhovoru řekl, že potřebné peníze vláda získá válečnou daň a zavedením antibyrokratického balíčku. Bylo by to humorná historka, kdyby okolnosti nebyly tragické a