Je společnost natolik otřesen a nedalekou válkou, dopady pandemie a dalšími krizemi, že je ohrožen její vztah k demokracii? Podle volebních preferencí agresivity ve veřejném prostoru patrně ano, nicméně poslední důkladný průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění ukazuje, že nikoliv. Celkovou spokojenost s fungováním demokracie totiž v dubnu vyjádřila nadpoloviční většina lidí 55 %. Naopak dvě pětiny mají opačný názor. Důležité je především srovnání v čase. Nadpoloviční většina občanů je s demokracií spokojená stále od roku 2015. No tak v relativně klidné dekádě 2004 až 14 byla spokojenost nižších. Demokracii chválila ani ne polovina obyvatel. Tyto roky byly klidné, aspoň ve srovnání s dnešním. Jsou během krizí. Ale ano. I Česko zaznamenalo dopady globální finanční a ekonomické krize s takřka pěti procentním propadem HDP v roce 2009. Zmínka o HDP, tedy stavu ekonomiky, je důležitá. Průzkum totiž ukazuje markantní rozdíl v pohledu na demokracii. U lidí s dobrou životní úrovní dvě třetiny spokojeny. Zato domácnosti se špatnou životní úrovní jsou se stavem demokracie s více než tří čtvrtin nespokojeny. Podobně to dopadlo v odpovědích na otázku, zda je s lidmi v Česku zacházeno rovnoprávně a spravedlivě. Celkově souhlasí tři pětiny lidí a rozdíly úzce souvisí v první řadě s ekonomickou situací. V těch celkově dobrých datech o vztahu lidí k demokracii a férovému dodržování pravidel je tedy nebezpečná trhlina, postřehli například americký politolog je šamanka, když zkoumal, proč vyhrál americké prezidentské volby v roce 2016 populista Donald Trump a proč slábne vztah lidí k demokracii? V knize lidé versus demokracie v roce 2018 napsal empirická data nasvědčují, že loajalita občanů ke stávajícímu politickému systému se prohloubila díky tomu, že udržoval mír a přinášel bohatství, ne díky nějaké hluboké vazby k jeho fundamentálním principům. Liberální demokracie dosáhla nadvlády, jak se nutno obávat jen díky tomu, jak dobré zajistila výsledky. Konec citátu. Míry v Evropě ohrožen nejvíc od druhé světové války, což se konkrétně dotýká i české společnosti. Ekonomicky zažívali lidé zhoršení za pandemie, pak je zasáhla vysoká inflace a energetická krize a nyní tu máme jen chabý výkon hospodářství. Na HDP přitom i demokracií záleží. Ale ještě důležitější je, jak ukazuje právě onen průzkum o spokojenosti s demokracií, jak je vytvořené bohatství ve společnosti rozloženo, jak hluboké jsou nerovnosti, o tom se dá shromáždit množství dat, ale shrnující je určitě toto. Podle projektu Život k nezaplacení ČRo a výzkumné organizace PAQ Research. Celá čtvrtina domácností dlouhodobě ze svých příjmů měsíc co měsíc nic neušetří nebo končí pravidelně v minusu. Konkrétní podoby i příčiny tohoto stavu jsou dávno známé vady daňového i dávkového systému zanedbávání slabých krajů, přetrvávající rozdíly v kvalitě vzdělávání, zatuhlý trh práce, nedostupné bydlení, málo funkční stát. Právě tím je ohrožena demokracie v očích části společnosti. A to docela pochopitelně. Úkol pro dnešní vládu i ty příští je bezpečnost a dobrá ekonomická situace jako cíl, díky němuž nejen vyhrají příští volby. Jde o mnohem víc.