Jestli se mi to podaří, nevím, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. O prosazení kroků, díky nimž by měl klesnout v roce 2024 strukturální schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun. Kdo sleduje každodenní výroky členů koalice, musela si už závěr udělat, pane ministře, nepodaří se to? Tak například diskuse o zrušení nulové sazby spotřební daně u tichého, tedy neperlivého vína. Kdyby ho stát zdanil stejnou sazbou jako víno perlivé, získal by ročně pět miliard korun, odhaduje NERV, která tento krok zařadila do svých návrhů, jak zkrotit strukturální schodek. Ten činí asi 200 miliard a nijak nesouvisí s aktuálními krizemi. Zastánci zdanění argumentují tím, že jen třetinu vína na trh dodávají moravští a čeští vinaři. Většina je z dovozu. Navíc jsou to často vína nižší kvality krabicová, která nemají si ji nemít společného, uvedl v roce 2012 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek, který chtěl daň zavést, a neuspěl. Jde o nesystémovou daňovou výjimku, která je v rozporu se snahou omezovat spotřebu alkoholu. Kompromisem by mohla být mírnější sazba pro menší vinaře a domácí výrobci by mohli dostat podporu adresně z jiných fondů, což by přineslo nikoli pět, ale jen dvě miliardy korun. Co na to ministr Stanjura? Mě za tu konkurenční nevýhodu pro naše vinaře ty dvě miliardy nestojí, řekl Blesku. Daňových výjimek je v Česku za 209 miliard a s tímto přístupem to tak zůstane. Každá z koaličních stran má své voliče a nepřekročitelné linie. ODS nechce zvyšovat příjmové daně, například se vrátit před zrušení superhrubé mzdy, což by přineslo asi 100 miliard. To už by snad i Stanjura bral, ale bohužel Marian Jurečka nikoho nenechá sáhnout na příspěvek pro starobní důchodce 500 korun měsíčně za každé vychované dítě, což vyjde ročně na 19 miliard. Altner toho navrhuje zrušit. Starostové nedopustí škrtání, které by se dotklo obcí atd.. Pro každé z těchto stanovisek jsou dobré důvody, stejně jako je mají moravští vinaři. Jenže každý rok zeje v rozpočtu taková díra, která už ohrožuje schopnost státu poskytovat služby penzistům, rodinám, pacientům, dětem, ve vzdělávání, klientům sociálních služeb, prostě všem. A vládu tu máme od toho, aby odvrátila toto nebezpečí, které se stává akutním i podle zahraničních ekonomů. Aby to nebylo tak jednoduché, v roce 2024 ještě zvýší strukturální schodek dvě zásadní položky. Premiér Petr Fiala potvrdil slib, že vláda zvýší výdaje na obranu na dvě % HDP, tedy na 150 miliard ročně už v roce 2024, což znamená přidat 40 miliard. To je nejen s ohledem na válečnou situaci v Evropě naprosto správné. Druhý rozumný slib daný učitelům dotáhnout jejich platy na 130 % průměrné mzdy je zase nezbytnou investicí do budoucnosti země. Jenže dohromady tak stát vydá ročně o nějakých 73 miliard korun. Navíc rozpočtová propast se dál rozevře. Petr Fiala v neděli v ČT znovu prohlásil hlásím se k rozpočtové odpovědnosti, nedodal však poctivě. V tomto volebním období ale se strukturálním schodkem nic moc neuděláme, což je hluboké podceňování inteligence občanů.