Varšavou včera prošlo lidské moře, jaké město nepamatuje snad od pádu komunismu v roce 1989. Organizátoři i radnice mluví o půl milionu osob, což překonalo veškerá očekávání. Metro bylo naprosto ucpané, právě tak jako hlavní třídy, kudy šel průvod. Apod. tomu bylo i v dalších větších městech Krakově, Wroclawi, Štětíně. Manifestace měla ukázat sílu demokratické opozice a nespokojenost lidí s vládní stranou Právo a spravedlnost bys svolal i lídr hlavní opoziční strany Donald Tusk pod heslem svobodné volby, demokratické a evropské Polsko. Spolu s ním šli v čele průvodu legenda Solidarity Lech Walesa i varšavský primátor Trzaskowski. To moře polských a evropských, ale také duhových vlajek bylo ohromným úspěchem opozice a šokem pro vládní stranu. Po dnešku už Polsku nic nebude politicky jako dosud. Dejme si pro vítězství, bylo hlavním heslem. Jde totiž o volby, které se budou konat na podzim, ale dnes už vlastně běží kampaň. Všeobecně se soudí, že to budou poslední volby, kdy bude mít opozice ještě šanci odstavit od moci. Vládní strana Burns v rukou státní televizi i rozhlas, většinu regionálních médií, Ústavní i Nejvyšší soud, prokuraturu, instituce historické paměti a za zády katolickou hierarchii. Pokud by podzimní volby vyhrála, i téměř jisté, že Polsku půjde už čistě maďarskou cestou vlády jedné strany a jednoho muže. Dnešní manifestaci vidělo celé Polsku a její energie pochopitelně přitáhne spoustu dosud vlažných a nerozhodnutých. Ta mobilizace zároveň vyslal nepřehlédnutelný vzkaz všem opozičním stranám, že v jednotě je síla, a vypíchlo do popředí Donalda Tuska jako hlavní figuru celé opozice. To on manifestaci svolal na výročí prvních svobodných voleb v roce 1989, kdy solidarita vyhrála vše, co tenkrát šlo. A to byl konec komunismu. Tusk, bývalý premiér a potom pět let předseda Evropské rady v Bruselu. Od svého návratu do Polska tvrdě pracuje jako žádný jiný politik. Opozice objíždí zemi, vyzývá, burcuje. Svoji stranu Občanskou platformu už vytáhl do úrovni nejsilnější opoziční síly a lídry ostatních opozičních stran, tedy lidovců, levici i nevyhraněnou středovou stranu Polsko 2050 vybízí k jednotnému postupu. Jejich ega se tomu dosud bránila. Po dnešku ale nebudou mít výmluvu. K velké účasti na manifestaci paradoxně přispělo sama vládní strana. Jak minulý týden si odhlasovala zákon, který by byl kladivem na čarodějnice, na opozici i na kohokoli, kdo by se jí nelíbil. Chce zavést jakousi komisi, která nemá sebemenší oporu v ústavě a kterou by si samo no jmenovala, ta by byla zároveň prokuraturou, soudem i vykonavatelem, nebylo by nikomu zodpovědná, ale mohla by třeba člověka zbavit na 10 let možnosti fungovat ve veřejné sféře. Její verdikt by platil ihned, i kdyby se dotyčný odvolal k soudu. Tento nápad hodný inkvizice nadzvedl i spoustu lidí, kteří se politicky necítili souznít s opozicí. Ale toto bylo i pro ně moc. A po dnešku jim asi dodal i způsob, jakým o manifestaci referovala. Státní televize. Místo manifestaci vysílala záběry z nějakého shromáždění venkovských hospodyně a ve večerních zprávách u ní mluvila jako o manifestaci agrese, nenávisti a po milenců. Podobně jako když Rudé právo o chartistech. Ohromný úspěch dneška je pro opozici ovšem silným závazkem udržet mobilizaci ve dovolit, aby energie opadl. Do voleb zbývají ještě nejméně čtyři měsíce a ty budou tvrdé.