Francouzský prezident Emmanuel Macron strávil koncem týdne tři dny na státní návštěvě ve Spojených státech. Taková návštěva znamená v mezinárodních vztazích vrcholnou událost. USA nabízejí velmi zřídka. Macron byl prvním, jehož Joe Biden za celý svůj téměř dvouletý mandát takto přijel. Pro oba politiky návštěva znamenala poznat se detailně a navázat přátelský kontakt, který se bude v budu budoucna hodit. A také sladit se v nejchoulostivějších světových tématech o dohodnout strategie do budoucna, zahrnul dlouhá jednání obou prezidentů mezi čtyřma očima i v doprovodu poloviny francouzské vlády, intimní večeři s manželkami i všechna možná setkání s americkými politiky, kongresmany, podnikateli včetně Australana Elona Muska, majitele Twitteru či SpaceX, kterých za Macronem přijel do New Orleans. Francie se tak v amerických mocenských kruzích výrazně zviditelnila. Co nám osvětu, to cestou ukázala? Především, že Macron patří mezi světovou politickou špičku a je dnes v mezinárodním kontextu nejvýraznějším lídrem Evropy. V tomto ohledu vysoce převyšuje neslaného nemastného kancléře Šolce i stále se měnícího britského premiéra. Tématem, které celé návštěvy vyvodilo, byla pochopitelně Ukrajina. Oba prezidenti řekli jasně, že ji budou všemožně podporovat až do vítězství a že jenom Ukrajina může říci, kdy a za jakých okolností by chtěla jednat s Ruskem. Některá média tento Messi či do jisté míry zpochybnila. Vystoupení obou prezidentů na tiskové konferenci bylo ale jednoznačné Macron mluvil v USA, Menem Francie. Ale je jasné, že vše, co si s Joe Bidenem řekli na globální témata, zahrnovalo z Macronovy strany i pohled EU. Ať už se jednalo o podporu Ukrajiny, o způsob, jak zacházet s Čínou. Ta je vnímána jako obchodní partner a zároveň jako strategický protivník, o změny klimatu či o přechod na bez uhlíkovou ekonomiku a především o americký tzv. protiinflační zákon IRA, který je ve skutečnosti masivní státní podporou výlučně americkým firmám v jejich přechodu na zelenou ekonomiku, především výrobcům elektrických aut či čipů. Tato finanční injekce ve výši 360 miliard dolarů vzbuzuje v Evropě obavy z odchodu evropských firem a z odlivu kapitálu do zámoří je hlavním jablkem sváru mezi oběma kontinenty a prezidenti se dohodli, že přechod na zelenou ekonomiku se musí v USA i v Evropě konat koordinovaně a nikoli jeden na úkor druhého. Cesta také ukázala, jak se s Bidenem změnilo Amerika v mezinárodních vztazích. Není to už Trumpovu izolacionistické heslo Amerika především, ale Bidenovu Amerika je zpátky, tedy zpátky v NATO a ve světových mnohostranných vztazích a smlouvách. Není to už Trumpovu znevažování? Na to ale vědomi, že USA stojí o spojence a těm je především Evropa a v ní do značné míry Francie. Biden mluvil o Francii jako o nejstarším a neochvějném spojenci. Je to samozřejmě trochu rétorický obrat, má ale silný historický základ. To přece francouzský vojenský kontingent s generálem Lafayette m výrazně napomohl i dobytí americké nezávislosti socha Svobody i francouzským darem město Washington na projektoval francouzský urbanista atd. atd. Macronova cesta do USA je také dobrým připomenutím českým politikům, že Francie je země, se kterou je třeba počítat, a také smutnou připomínkou neúspěšných snah prezidenta Miloše Zemana o přijetí, byť kratičké u amerického prezidenta.