Nepříjemných překvapení nebývá poslední dobou nedostatek. Přesto se demografům podařilo přichystat opravdu nečekaný a citelný šok. Počet narozených dětí poklesl loni o 12000, tedy pod úroveň 100000, a vrátil se na úroveň drsných transformačních let 1995 až 2004, kdy populační vývoj trpěl srovnatelně špatnými čísly, jsou častou. Demografickou situaci je možné přirovnat chůzi po laně, na kterou se člověk už do značné míry zvykl, postupuje tak nějak samozřejmě v dalších krocích. Ničeho se neobávám, ale pak s sebou lano najednou trhne, provazochodec padá a pěkně si natluče. Také Češi si zvykli, že pokud jde o porodnost, tak patří k nejlepším národů v Evropě. Nikdo si nevšímal toho, že úloha zajistit další reprodukci připadá ženám, které se sami narodili v bezdětném období 90. let minulého století. Zvyšovaly se sociální dávky, mzdový růst umožňoval rodinám, aby udržovali i s dětmi slušný standard. Vzdělávací služby se pomalu začaly zlepšovat. Počet narozených dětí se i při aktuálním úbytku ženské populace mezi 20 a 40 lety držel na hranici 110000. Ročně se však něco stalo, protože v roce 2022 se najednou narodilo méně než 100000 dětí. Tento negativní trend se v průběhu minulého roku spíše prohluboval, protože ve čtvrtém čtvrtletí pokles dosáhl 15 %, to je od první poloviny roku 1995 nevídaná věc. Z jednoho pohledu se tedy může říct, že na podobný pokles jsme se měli připravit. Nechat si kazit náladu něčím, co stejně muselo přijít. Na druhé straně je třeba vzít vážně otázku, kterou demografové Českého statistického úřadu napsali do titulku své správy. Tedy pokud se porodnost propadla tak prudce. Obrazně řečeno tuzemská populace se po odchodu covidové pandemie před dvěma lety probudila do chladného a nepřátelského světa přinejmenším v ekonomickém ohledu. Lidé byli dlouhé měsíce zvyklí trávit většinu svého času doma u rodiny a stát jim přitom zajišťoval dostatečné příjmy. S tou se vrátit do aktivního života nebylo úplně jednoduché. Navíc se záhy začaly zdražovat suroviny a ekonomové začali strašit novou krizí. To se potvrdilo, zvláště když vpád Rusů na Ukrajinu způsobil akutní nedostatek plynu. Dnes panuje nejistota, kdy krize spojená s historickou inflací odejde. Optimisté tvrdí, že to bude v druhé polovině roku. Kluby v takových časech plánoval rodinu. Stát má už dlouhodobě sklony zvyšovat sociální dávky. Teď navíc zavedl tzv. otcovskou dovolenou a náhradní výživné opuštěným matkám. Jak se zdá, ani takové intervence na převládajícím pocitu nejistoty nic nezmění. Tak by se dalo vysvětlit, že za všechno může krize, která jednou samovolně skončí, a spolu s ní i všechny demografické potíže. S tím však těžko může souhlasit člověk, který si připustí myšlenku, že k založení rodiny a výchově dětí je potřeba mít kde bydlet. Starší byty však zdražily za poslední tři roky o 60 %. Hypotéka má úrok šest % u bytu za 5 milionů. Za tuto cenu může člověk v Praze koupit garsonku o 30 metrech čtverečních. To znamená úrok 25000 měsíčně bez toho, že se začne umořovat jistina. Nemožnost koupit odpovídající byt a nutnost spoléhat na podporu rodinného klanu je dostatečným důvodem, proč se do zakládání vlastní rodiny nepouštět.