Drahota v obchodech je evidentní. Všimnout si toho musel i ten, kdo ceny příliš nesleduje. Zhoršená dostupnost zboží základní potřeby může uvrhnout část populace do chudoby. Stát by tedy měl zasáhnout. To zní logicky, ovšem stejně logické připomínka, že by stát zasahovat neměl, dokud nezjistí, že mimořádnou pomoc opravdu někdo potřebuje. Právě takové zjištění ovšem dosud chybí. Od Českého statistického úřadu jsme se v detailní analýze sil k dozvěděli, že během roku 2021 Chudoba v nějaké větší míře nehrozila, protože průměrné příjmy populace tehdy vyrostly o 10 %. Ještě v polovině roku 2022 nedávalo smysl o chudobě mluvit. Pouze pětina lidí neměla případě nutnosti okamžitě k dispozici částku 13000 korun. V tom ohledu se situace proti předchozím letům nezhoršila. Navíc před 10 lety neměli okamžitou rezervu dvě pětiny domácností. Poměry se ještě mohly zhoršit druhé polovině minulého roku. K prověření této obavy posloužil výzkum, který zaplatila na přelomu listopadu a prosince Česká spořitelna. Dvě vědkyně ze Sociologického ústavu z něho mimo jiné vyčetli, že třetina Čechů nemá finanční rezervy ani na měsíc a 20 % z nich si dokonce neukládá žádné peníze do rezervy. Z toho už nějaké zhoršení situace domácností vyplývá, protože podle průzkumů sil z časů před krizí nespořilo pouze sedm % domácností. Odvozovat z toho rozšíření chudoby a psát titulky, že bez prostředků je třikrát víc Čechů než před energetickou krizí, však je předčasné. Jak upozornily socioložky, v průměrné zemi EU nespořila pětina domácností už před krizí. Češi jsou prostě víc opatrní, a proto se dokonce očekávat, že ve chvíli, kdy nemohou peníze ukládat, tak si aspoň nepůjčují. Zároveň jsme se od společnosti PAQ Research a ČRo dozvěděli, že 14 % Čechům nezbývá po zaplacení složenek a nákup potravin víc než 3000 korun na osobu měsíčně. To opravdu není skvělá situace. Přesto takových lidí není o mnoho víc než před rokem, kdy jich bylo 12 %. Poslední zprávou o chudobě informace, že Češi v prosinci nakupovali o desetinu potravin méně než rok předtím. Z toho je možné usoudit, že část tuzemců hladoví. Na druhou stranu i tak rychlý propad nákupu znamená pouze to, že se spotřeba snížila na úroveň roku 2017 viz chudobou, žádné potíže nebyly. Veškeré průzkumy a statistiky tedy ukazují beze všech pochyb, že zhruba pětina tuzemských rodin na tom není právě finančně dobře. Dokonce se dostali pod větší tlak než dříve. Těžko však říct, že se současnou drahotou propadne do chudoby o mnoho víc lidí, než bylo před ní. Do značné míry se o ně přitom postaral stát historickým zvýšením sociálních dávek. Volat této chvíli po nějakém mimořádném státním zásahu ve prospěch rodin nedává velký smysl. Dokonce by to bylo nebezpečné. Rozdělování státních podpor v minulých třech letech označili dokonce vládní experti za jeden z hlavních důvodů, že tuzemská inflace patří k nejvyšším v Evropě, a tedy také za jednu z příčin, proč se dutiny s napjatými rozpočty dnes musí ještě víc uskromnit. Proč tedy opakovat stejnou chybu?