Názory a argumenty

Petr Hartman: Prezident Pavel bude na Hradě řešit Zemanovy resty

Názory a argumenty

Petr Hartman: Prezident Pavel bude na Hradě řešit Zemanovy resty
Petr Pavel po vyhlášení výsledků voleb

Plus

Byť to na první pohled úplně nevypadá, má Česká republika i nadále prezidenta jménem Miloš Zeman. Petr Pavel se jím oficiálně stane až po složení slibu 9. března. Převezme tím pomyslnou štafetu a začne na Hradě úřadovat. Částečně záleží na jeho předchůdci, čemu se na začátku bude muset věnovat.
Petr Hartman

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Byť to na první pohled úplně nevypadá, má ČR i nadále prezidenta jménem Miloš Zeman. Petr Pavel se jim oficiálně stane až po složení slibu devátého března. Převezme tím pomyslnou štafetu a začne na Hradě úřadovat. Částečně záleží na jeho předchůdci, čemu se na začátku bude muset věnovat. Může to znít zvláštně, protože Petr Pavel má poněkud odlišné představy o výkonu prezidentské funkce než Miloš Zeman. Právě to však způsobí, že si velmi brzy v praxi vyzkouší některé z pravomocí. Řeč je například o jmenování ministra na návrh premiéra. Miloš Zeman totiž nechtěl slyšet o jmenování Petra Hladíka šéfem resortu životního prostředí. V jeho čele tak formálně zůstal Marian Jurečka, byť ho de facto řídí z pozice náměstka právě Petr Hladík. Premiér se Zemanovu neochotu nepokoušel řešit ani trváním na svém návrhu, ani případnou kompetenční žalobou. Čeká na nového prezidenta. Petr Pavel prohlásil, že pokud Petr Fiala svůj názor na osobu nového ministra životního prostředí nezmění, tak mu vyhoví. Znamená to, že jedním z prvních kroků nového prezidenta by mělo být jmenování Petra Hladíka. Nemuselo by být jediné. Nemyslím tím, že by se připravovali další změny ve vládě. Miloš Zeman totiž odmítl jmenovat také některé nové soudce. Zdůvodnění jeho kroku vyvolávalo dojem, že jde spíše o vyřizování osobních účtů než o závažné překážky, které by jim bránily převléci se do taláru. Proto by je měl Petr Pavel soudce jmenovat. Podobně by mohl postupovat i v případě Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta. Ty Miloš Zeman odmítl jmenovat profesory, byť splnili všechny podmínky. Příslušný soud pravomocně rozhodl o tom, že tento prezidentův krok nebyl v souladu se zákonem. Dočkat by se měl i ředitel BIS Michal Koudelka, kterého opakovaně současný prezident odmítal jmenovat generálem. Zkrátka Petr Pavel by mohl mít na začátku svého funkčního období docela napilno, jakoby mu Miloš Zeman chtěl přece jenom trochu práce ušetřit. Svědčí o tom alespoň jeho úvahy, že by mohl vybrat nástupce Pavla Rychetského v čele Ústavního soudu. Tomu přitom mandát vyprší až na začátku srpna, proto neexistuje důvod, proč by to neměl současný prezident nechat na svém nástupci. Pokud se k tomu Miloš Zeman přece jenom odhodlá, nemůže mu v tom zdánlivě nikdo zabránit. Není to však úplně pravda. Na takový krok jsou potřeba dva ten, který jmenuje, a také ten, který se nechá jmenovat. Přitom to může být pouze někdo z ústavních soudců. Bylo by překvapením, kdyby se někdo z nich hodlal pustit do dobrodružství vykazujícího znaky postupu vybočujícího z ústavních mantinelů. Tím spíš, že v tuto chvíli známé jméno nového prezidenta a také jeho negativní názor na předčasné jmenování nového předsedy Ústavního soudu. Proto je pravděpodobné, že Petr Pavel bude po převzetí prezidentského úřadu nejenom řešit Zemanovi resty, ale také uplatňovat další pravomoci, které mu náleží a do kterých by končící prezident neměl zasahovat.

Ostatní také poslouchají