Ze soudu s bývalým premiérem Andrejem Babišem se stala mediální show, která svou senzační a vytvořenou špek tak u Lary tou přitahuje i diváky, kteří se obvykle na politické dění nedívají. Je to dramatický příběh střetu dvou mocí justiční a politické. Souboj velkých peněz, jejichž majitelé si myslí, že všechno lze zařídit a koupit. A podvod jen optimalizace finančních toků, ale i bitva obyčejné lidské spravedlnosti, poměřující sepsaná papírová pravidla s realitou.

Kolik takových příběhů lidé viděli v televizních seriálech? Kolik takových procesů už obrazovky zažili. Jenže tento příběh je skutečně skutečný. Stal se v Česku počátku 21. století, a i když se i na něj díváme většinou jen v televizi, může být přelomový pro společenské dění řadu následujících let. Babiš už soud o dotační podvod v kauze Čapí hnízdo. Ať už bude rozsudek jakýkoli, není jen důležitý doklad, že spravedlnost se v principu nevyhýbá nikomu, ale také školou právního vědomí, kterou česká společnost potřebuje jako sůl. Televizní, filmový i seriálový diváci jsou dnes v žánru soudního dramatu velmi zběhlí a zkušení. Lidl drama, jak se tomuto žánru globálně říká, patří k nejoblíbenější oblasti moderní zábavy. Spojuje napětí a Katar s ní uvolnění, s důležitými společenskými tématy a také s právní osvětu, o níž je tu řeč. Každý, kdo se dívá kromě rozplétání kriminální story, jejíž peripetie sleduje, proniká i do pravidel soudního systému. Velmi intenzivně vnímá, co je a co není pro rozhodování soudce důležité, jaké právní kličky se nasazují, jakou roli hraje dobré jméno svědka či jeho společenské a profesní zpochybnění. Soudní drama oživuje stroj spravedlnosti, který se ze systémového mechanismu mění v živý organismus, který sice má svá pravidla, jenž však v každém případu musí opět obnovit právu a jeho výklad provést živé rozhodnutí. Fresh argument. To všechno ale mnoho místních diváků zná, hlavně z americké provenience. Není už z té české v paradoxní tak díky moderní zábavy známe americký soudní systém a jeho principy fungování skoro lépe než české justiční prostředí. Jistě, i v českých podmínkách vznikal soudní dramata, jako například seriál ČT Život a doba soudce AK. Ve srovnání s anglosaskou produkcí je to ale marginálie. Sledování procesu s Andrejem Babišem obžalovaným z dotačního podvodu a časem možná i z poškození finanční stability rozpočtu EU, je tedy výjimečnou příležitostí zvýšit právní povědomí české společnosti. Desítky právních komentátorů na sítích i v klasických médiích vysvětlují dnes zákruty § a procesních postupů různých právních strategii. Ještě nikdy po revoluci tu nebyla tak intenzivní příležitost dostat se do střev systému, který si společnost vytvořila k tomu, aby sebe a své občany bránila před poškozováním a ničením lidmi, kteří nectí společenská pravidla hry. Lepší reklamu na právní stát a jeho fungování ani nemohli v médiích vysílat. Rozumět tomu, jak se justiční systém chová a jaké výhody a nevýhody v dokazování viny či neviny má, je zatraceně důležité i pro to hlavní, o co tu běží pro vnímání výkonu lidské spravedlnosti a jeho limitů. Konkrétní výrok o vině jejich, který v případu Andreje Babiše přijde, lze nakonec vnímat jako vedlejší produkt důležitějšího praktického poznání, že právní systém v Česku funguje, jak má a že velikost bankovního konta v tom nehraje žádnou roli. Soudní drama jako veřejná právní služba pokračuje. Nenechte si ujít další díl.