Vzájemná osočení, že se ta i ten poslední roky mýlí takřka ve všem, co dělají. Ne, zněla z úst Hany Kordové Marvanové a Marka Bendy moc překvapivě. Vztahy před listopadem 89, z politických důvodů uvězněné nynější senátorky a z disidentského prostředí pocházejícího současného předsedy klubu poslanců ODS jsou napjaté. A to hlavně od momentu, kdy Kordová Marvanová, co by současně zastupitelka na pražském magistrátu odmítla rozhodujícím hlasem podpořit po komunálních volbách roku 2022 dohodu ODS s hnutím ANO. Nicméně jejich nedávný spor se týkal věci zcela odtažitého totiž na kdy má připadnout den samizdatu. Skupina poslanců koalice spolu v novele navrhla 12. říjen, protože tento den roku 1988 skoro stovka vydavatelů samizdatů podepsala otevřený protest adresovaný prezidentu Husákovi proti uvěznění slovenského kolegy Ivana Polanského, což sněmovna akceptovala, jen že předloha narazila v horní komoře, kde se především Kordová Marvanová proti datu postavila s tím, že Polanský mimo jiné vydal i sborníky týkající se exponentů Slovenského štátu Tisa a Hlinky a žádala volbu data 27. dubna, kdy roku 1978 vznikl on z, čili důležití výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Hlavní obránce původní verze Benda namítal, že ale jednak on neměl s neoficiálním vydáváním literatury a periodik přímo nic společného, i že křesťanský aktivista Polanský publikoval daleko víc tiskovin než týkající se s nacismem kolaborujících slovenských politiků a při riskantním protestu proti jeho odsouzení šlo čistě o svobodu slova. Text dokonce obsahoval výzvu, aby byl buď Polanský osvobozen, nebo naopak zavřeni i všichni podepsaní včetně Václava Havla, Ludvíka Vaculíka a dalších samo vydavatelů. V nastalé širší diskusi padala další eventuální data pro den samizdatu a objevila se také poměrně absurdní námitka, že by se neměl pro tak ušlechtilou činnost užívat. Ruský novotvar, pocházející ovšem ještě s drastické stalinské éry a dávno přešel nejen do českého, ale i mezinárodního slovníku. S tím těžko co nadělat. Vážněji mohl být vnímán poukaz na Polanského sympatie ke klerofašismu, nebo dokonce jeho antisemitizmus. To ale zase coby neprůkazné odmítali zastánci sněmovnou přijat toho data. A za principiální považovat i tehdejší statečnou solidaritu s uvězněným kolegou. Třeba že v něčem specifickým. A uspěli. Dolní komora Senát napodruhé přehlasovala a tento týden novelu určující coby den samizdatu 12. říjen podepsal prezident. Půtka je u konce a podstatnější, než kdo ji pomyslně vyhrál, je fakt, že i když slovo samizdat nejmladší generace většinou asi nezná a neumí si představit, jaké odvahy k Samoi zda těl stavu bylo třeba. Možná čas od času v kalendáři na onen zvláštní termín narazí a třeba se o něm a jeho svého času značném významu bude chtít něco dozvědět, i když jde o datum, se kterým nemusí každý souhlasit.