Nelegálních migrantů, lidí prchajících před chudobou, suchem, konflikty, smrtí, už zase přibývá. Pandemie COVIDu jejich počty na čas snížila. Ale to je minulost. EU se dlouho nebyla schopna dohodnout na nějakém společném přijatelném řešení, na pravidlech, která by pomohla přetíženým státům, jako jsou Itálie nebo Řecko, a dneska i my, Polsko a Německo. Nakonec unie ve čtvrtek na konci švédského předsednictví shodu našla. Uprchlíci se valí jak z jihu, tak z východu z Ukrajiny. Z permanentních odmítačů migrantů, jako je Polsko a Česko, se staly země, které jejich přijali obrovské množství. Celkem do unie utekl o 3,8 desetin milionu Ukrajinců. Nejvíc jich skončilo v Německu a Polsku. Hned za nimi jsme my v poměru k počtu obyvatel Česko vykazuje dokonce nejvíce uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou ze všech zemí Unie. Nic to nemění na faktu, že roste počet lidí mířících do Evropy z Afriky či Asie a že ten dlouhodobý tlak země jako Řecko nebo Itálie nezvládají. Péče o utečence pak podle toho vypadá. Politici unijních zemí přijali návrh povinné solidarity. Země budou mít možnost buď přijímat přidělené utečence, nebo nárazníkovým zemím pomáhat jinak. Jednou z možností bude kupříkladu částka za migranta, kterou by se státy mohly vyplatit z jejich přijímání. Například polský premiér Morawiecki již dříve zmínil, že by mělo jít o 22000 eur, což je asi 520000 korun. Dohodnutá částka zatím není známá. Proti jakémukoli euro diktátu stálo Polsko a Maďarsko. Jiné země se sice relokacím přesunu migrantů na své území oficiálně nebrání, ale v praxi to nefunguje. Z přibližně 8000 přislíbených přesunu ze zemí jižní Evropy se jich minulý rok uskutečnily jen asi dvě stovky. Dohodnutý systém zkolaboval na sporech mezi Francií a Itálií. Ani těžce nalezena dohoda tedy nakonec nemusí fungovat. Všechny země se shodnou na tom, že smysl má ekonomické uprchlíky vracet do zemí, odkud přišli. Návraty však narážejí na mnoho překážek. Sami utečenci domů nechtějí, země původu je odmítají přijímat. Stejné problémy jsou se zeměmi, přes které migranti jen tranzitující. Evropští diplomaté tedy hledají nějaké páky, které by ze mě donutili spolupracovat. Za takovou páku jsou považována víza, omezení vízové politiky. Pokud si nevezmete svoje lidi domů, přiškrtíme vízovou politiku a vy se do Evropy nedostanete. Byla by to diplomacie na sílu a předpokládám, že by dopadla podobně jako relokace mezi unijními zeměmi. Ještě jedna věc klimatické změny s vysokou pravděpodobností spustí mnohem větší migrační vlny, než jaké dosud známe. Existuje ale jedna cesta zlepšit život v zemích, odkud migranti odcházejí. Cesta na dlouho. Jediná dobrá cesta v době války na Ukrajině. Cesta velmi velmi vzdálená.