Názory a argumenty

Marek Hudema: Asad padl. Kdo na jeho místo?

Názory a argumenty

Marek Hudema: Asad padl. Kdo na jeho místo?
Syrského diktátora Bašára Asada smetly dvě války, se kterými neměl mnoho společného

Plus

Brutální režim Asadů v Sýrii po více než půl století vlády padl. O jeho osudu se ale nerozhodlo u syrského Aleppa či v hlavním syrském městě Damašku, ale na pláních východní Ukrajiny a v palestinském pásmu Gaza. Syrského diktátora Bašára Asada smetly dvě války, se kterými neměl mnoho společného: Válka v Palestině a její rozšíření do Libanonu a ruská invaze na Ukrajinu.
Marek Hudema

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Brutální režim Asadův Sýrii po více než půl století vlády, tak i o jeho osudu se ale nerozhodlo u syrského Aleppa či v hlavním syrském městě Damašku a na pláních východní Ukrajiny v palestinském pásmu Gaza syrského diktátora Bašára Asada smetli, kdyby války, se kterými neměl mnoho společného. Válka v Palestině a její rozšíření. To lipanů ruská invaze na Ukrajinu. Bašár Asad, když to ještě nedávno vypadalo, že má svůj post jistý, byl vlastně velmi slabý. Přežil sice více než 10 let občanské války, a to vše nakonec i díky Rusku a Íránu, aby ho nakonec hodili přes palubu. A sám už před lety téměř svržen protestním hnutím, které začalo v roce 2011 jako součást tzv. arabského jara. Asadovi se ale povedlo pozici proti sobě rozdělit. Podpořil proti demokratům radikální islamisty, nasadil proti povstalcům všechny zbraně včetně chemických a pak se zachránit. Nakonec se i tak dostal do problémů. Neměl dost vojáků ani moderních zbraní. Naštěstí pro něj chtěli svůj vliv na Blízkém východě rozšířit Írán, Rusko, Írán si dodali vojáky, že by samy bojovaly na Asadově straně, ale vytvořil jakousi žoldnéřskou internacionálů z jednotek Libanonců, Afghánců, Palestinců, Jemenců, Pákistánců a dalších cizinců, které řídil i důstojníci íránských revolučních gard. Moderní techniku, hlavně letectvo i s obsluhou, pak od roku 2015 udávalo Rusko, které za to získalo v Sýrii vojenské základny. Jenže útok teroristů z Hamasu z palestinského pásma Gazy na Izrael spustil sled událostí, které vedly k porážce proíránského Hizballáhu v Libanonu. Nakonec k fatálnímu oslabení Íránu. Teherán už nemá sílu ani náladu podporovat Asada. Rusko zase stále více krvácí na Ukrajině. Také už nemá dost sil a velké akce v Sýrii. Asadův režim se proto zhroutil. Bylo by laciné se smát, jestli Asad vybral nespolehlivé spojence Írán, Rusko prostě dali přednost svým důležitějším zájmů. A mimochodem, kdyby to nebylo Turecko, které podpořilo protirežimní povstalce, nikdy by se asi Asadův režim tak rychle nezhroutil. Teď je otázkou, co ho nahradí, nebo kdo nahradí vliv Íránu a Ruska v Sýrii.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu