Názory a argumenty
Luboš Kreč: Jak zažehnout jiskru, která Evropu udrží ve hře
Názory a argumenty
Plus
S blížícím se nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu se víc a víc akcentuje potřeba evropského budíčku. Snad tím opravdu bude. A podobně, jako se začíná diskutovat o tom, že členské státy NATO zvednou své výdaje na obranu ze dvou na tři procenta HDP, se i Evropská unie vybudí k vyšším výdajům na inovace a výzkum. Protože právě ty jsou motorem ekonomiky a pokroku a právě v nich jsme v posledních třiceti letech zaspali.
Luboš Kreč
Přepis epizody
-
S blížícím se nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu se víc a víc akcentuje potřeba evropského budíčku. Snad i opravdu bude. A podobně jako se začíná diskutovat o tom, že členské státy NATO zvednou své výdaje na obranu ze dvou na tři % HDP, se i EU vybudí k vyšším výdajům na inovace a výzkum, protože právě ty jsou motorem ekonomiky a pokroku. A právě v nich jsme v posledních 30 letech zaspali. Věrně to symbolizuje tabulka, kterou lze najít na straně 234 zprávy Maria Draghiho o konkurenceschopnosti EU. Vypočítává v ní, které společnosti byly největšími investory do výzkumu v Evropě a v USA v letech 2002 a 2022. Před 20 lety to na obou kontinentech byly především automobilky v EU Volkswagen a Mercedes, v Americe Ford a GM a nyní v Evropě to jsou stále automobilky Volkswagen a Mercedes. Jenže za oceánem došlo k radikální změně a na čele jsou technologické kolos Microsoft a Mitas Alphabet, tedy mateřské koncerny Facebooku, respektive Googlu. Právě firemní výzkum a podnikové výdaje na něj jsou největší problém Evropy. Zdejší společnosti v tom zaostávají jak za americkou, tak za čínskou konkurencí. A samozřejmě s tím souvisí i struktura toho, jaké firmy výzkum táhnou. Zatímco Američané podchytili nástup digitální revoluce a od 90. let u nich vznikly dnes dominantní softwarové společnosti. Evropa zůstala věrná automobilů a strojírenství. Ostatně na jiném místě Draghiho zpráva upozorňuje, že Evropa ztrácí na Spojené státy. Čím dál víc v produktivitě za hodinu práce u nás vznikne v průměru méně hodnotné zboží než v USA. Výroba aut a strojů se totiž škálu je mnohem složitěji než počítačové systémy, sociální sítě nebo nástroje umělé inteligence. Pohled na to, kdo jsou evropští lídři ve firemních investicích do výzkumu, je o to smutnější, že jde zhusta o firmy, které čelí složitým ekonomickým výhledů a v podstatě všechny začínají hovořit o nutnosti ekonomických škrtů a úspor. Německo teď například řeší protesty odborářů z Volkswagenu, kterým se nelíbí, že firma hodlá propouštět. Tyto tenze, které se netýkají zdaleka jen Wolfsburgu, kde VW sídlí, nechtějí připomínkou toho, co by mělo být novoročním předsevzetím Evropy pro rok 2025. A to je vymyslet, jak v nás zažehnout jiskru, která nás vrátí do hry. Vymyslet a zkusit už i nastartovat kroky, které umožní Evropě držet ekonomický a inovační krok s Amerikou a s Čínou. Máme za sebou smutnou sérii přešlapů, kdy jsme zaspali nástup technologické start-upové ekonomiky. Nezvládám přechod na elektromobily. Ní budoucnost. Ujíždí nám vlak umělé inteligence a opravdu hodně jsme podcenili investice do vesmírného a obranného průmyslu, z nějž v minulosti mimochodem vzešla řada objevů a patentů, které jsou dnes běžnou součástí všedního života nás všech. Moc dalších šancí na nápravu už nedostaneme, protože jinak nás čeká pozvolné umírání. Sice pomalé a třeba i komfortní, ale přesto umírání.