Bude to začátkem března 10 let, co v Náchodě demonstrovaly stovky lidí proti plánům zahraničních firem zkoumat tamní ložiska plynu skrytých v břidlici. Km hluboké průzkumné vrty se měly dělat od Broumovska až po Krkonošský národní park. Ministerstvo životního prostředí nebylo proti, a to navzdory nebezpečí, že případnou těžbou, při níž se pod zem pumpují chemikálie, může dojít ke kontaminaci spodních vod a lidem v postižených oblastech se bude otřásat země pod nohama. Obyvatelé americké Oklahomy, kde se břidlicový plyn těží už řadu let, by o tom mohli vyprávět přímo horor. I průzkumy naopak před více než 10 lety povolilo Polsko, jehož ložiska jsou podstatně větší než v Česku. Obdobně je tomu i na severu Německa, ale například i v Rakousku na hranicích s jižní Moravou celkem sedm. S evropským kontinentem odhaduje objem břidlicového plynu, který by se dal vytěžit tzv. nekonvenční metodou na 14 bilionů kubických m. Ovšem za podmínek, které byly ještě před pár lety v hustě obydlené Evropě natolik nepřijatelné, že je prakticky všechny státy zakázaly. Naposled to udělala v roce 2019 Velká Británie. Už tehdy ale mnozí odborníci na energetickou bezpečnost tvrdili, že odmítnout břidlicový plyn si Evropa natrvalo nemůže dovolit. A jejich slova se evidentně naplněný dřív, než si mysleli. Vzhledem k ruské agresi vůči Ukrajině a následným horentním cenám plynu vzala nová britská vláda zákaz těžby plynu z břidlice už zase zpět. A Viktor Orbán letos v létě oznámil, že v rámci boje proti energetické krizi se v jihovýchodním Maďarsku v oblasti kolem b cash bude těžit i břidlicový plyn, a to co nejdřív. Prý už v příštím roce. O těžbě plynu z břidlice, jakkoli jde o metodu nanejvýš spornou, se ale z iniciativy liberální strany svobodných, která je členem vládní koalice, začíná mluvit také v Německu. Sice zatím s otazníkem vyvolávajícím bouřlivý odpor především z německé strany zelených. Co ale bude příští zimu, nikdo netuší. Oprávněné obavy vzbuzuje v každém případě fakt, že plány na těžbu plynu z břidlice vyzněly před 10 lety do ztracena. Ani ne tak kvůli životnímu prostředí, jako spíš proto, že se to mezinárodním těžebním společnostem vzhledem k vysokým nákladům jednoduše nevyplácelo. Teď je situace zcela jiná a životní prostředí je ohroženo víc než kdykoli dřív. Už proto, že na jeho obranu by tentokrát museli jít lidé do ulic ne po stovkách, ale statisících.