Názory a argumenty

Libor Dvořák: Nová ruská učebnice dějin

Názory a argumenty

Libor Dvořák: Nová ruská učebnice dějin
Poslanec Ruské státní dumy Vjačeslav Nikonov s jednou ze svých historických publikací nazvanou Ruská civilizace

Plus

Už od letošního září se žáci 10. a 11. tříd ruských středních škol budou z nové učebnice dějepisu dovídat věci vskutku neuvěřitelné. Podle tvrzení jejích autorů válka na Ukrajině nezačala masivním vpádem ruských vojsk, která se zejména na kyjevských předměstí dopustila prokazatelných hromadných vražd, ale příchodem Petra Porošenka do úřadu ukrajinského prezidenta.
Libor Dvořák

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Už od letošního září se žáci 10. a 11. tříd blízkých středních škol budou z nové učebnice dějepisu dovídat věci vskutku neuvěřitelné. Podle tvrzení jejích autorů válka na Ukrajině nezačala masivní vpádem ruských vojsk, která se zejména na kyjevských předměstích dopustila prokazatelných hromadných vražd, ale příchodem Petra Porošenka do úřadu ukrajinského prezidenta. Ale vezměme to pěkně popořádku. Pro sankce, které západní státy zavedly po ruské anexi Krymu a rozpoutání války v Donbasu v roce 2014, tu prý byly výhradně smyšlené důvody. Učebnice ostře kritizuje USA a další členské země NATO, jež Ukrajiny zneužili jakožto úderné pěsti namířené proti Rusku. Ale to zdaleka není všechno. V této ruské interpretaci moderní ruské historie není hlavním viníkem nejnovější války v Evropě Rusko, nýbrž Ukrajina, která se pro Ruskou federaci stala vážnou hrozbou. Počátek celého konfliktu je v učebnici popisován jako preventivní akce. Spuštěna poté, co Kreml získal informace o chystaném ukrajinském tažení za účelem obnovy územní celistvosti země a návrat Krymu i východu Ukrajiny pod vládu Kyjeva. Dalším důvodem pro ruský vpád se pak prý stalo to, že na ukrajinském území byly údajně rozmístěny vojenské objekty Spojených států a Velké Británie. Žádné hmatatelné důkazy pro všechna tato nehorázná tvrzení učebnice napsaná pro právě dospívající generaci samozřejmě nepřináší. Ostatně nějakou srozumitelnou a respektu hodnou argumentaci se přece neobtěžovalo ani ruské státní vedení v čele s prezidentem Putinem, který začátek války vysvětloval potřebou blíže nespecifikované denacifikace Ukrajiny. Za zmínku jistě stojí i autoři této učebnice mapující ruské dějiny od roku 1914 až po současnost, což rozhodně nejsou profesionální historici. Jedním z nich je známý poslanec Státní dumy Vjačeslav Tichonov, který sice historii vystudoval, ale vždy se živil politikou a na počátku 90. let byl tento vnuk smutně proslulého Stalinova ministra zahraničí Molotova dokonce asistentem tehdejšího šéfa KGB Vadim. A pokud i na, druhý, autor Sergej diví. A to je sice také vystudovaný historik, ovšem úzce spjatý s ruskou Federální službou ochrany, kde působí jako poradce jejího ředitele. Rusko se zkrátka dopracovalo stavu, kdy dnes místo prof. Zubova moderní dějiny země pro jistotu sepisují vysoce postavení policajti.

Ostatní také poslouchají