Názory a argumenty

Libor Dvořák: Nazrává v Rusku situace pro vojenský puč?

Názory a argumenty

Libor Dvořák: Nazrává v Rusku situace pro vojenský puč?
Ruský prezident Vladimir Putin

Plus

Se skutečně odvážnou představou přišel známý a respektovaný ruský politolog Abbas Galjamov. Tento muž, který byl v letech 2008 až 2010 jedním z nejbližších spolupracovníků prezidenta Putina, vyslovil názor, že v Rusku nazrávají předpoklady… pro vojenský puč.
Libor Dvořák

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Autor článku srovnává současnou ruskou situaci se soumrakem se Lazarová a poté každá nová autoritářského režimu v Portugalsku před půl stoletím. Tam se tehdy moci chopila skupina důstojníků nespokojených s nekonečnými a marnými koloniálními válkami a Salzerová nástupce prostě smetla. Jaké paralely tedy Galljamov lidí mezi někdejším koloniálním Portugalskem a dnešním postsovětským, ale stále imperiálním Ruskem. Čím déle trvá válka na Ukrajině, tím zjevnější je její nesmyslnost. Stále víc vysokých ruských armádních velitelů si nutně musí uvědomovat, že porazit současné ukrajinské vojenské síly, mohutně podporované západem se v Rusku nepodaří, natož aby se podařilo svrhnout Zelenského a nahradit ho nějakým náhradním Janukovyčem. Navíc je pro řadu představitelů ruské armády jistě sporné, zda jejich vlast, největší stát světa, vůbec nějaká nová území potřebuje, když si v řadě případů neumí poradit ani s těmi stávajícími. Za druhé armádám přes kremelský propagandistický povyk vidí, že NATO do války s Ruskem nevstoupilo a že teze o plánech Aliance zaútočit přímo na Rusko se nenaplňuje. Navíc armádní velení nutně musí zlobit rétorika lidí Prigožin typu, kteří si z ruské armády udělali fackovacího panáka. A za třetí jde i o problém image ruského prezidenta. Čím více vyvstává před ozbrojenými silami a národem problémů, jež režim zcela viditelně nedokáže vyřešit. Tím snáz se Putin z velkého stratéga mění v obyčejného průměrného diktátora. Když Galljamov hledá pro možnou vojenskou vzpouru v Rusku ve světě další paralely, samozřejmě si uvědomuje, že má-li být takový buď úspěšný, musí tu být určitý počet ozbrojených útvarů, které se proti dosavadnímu establishmentu budou ochotny vzbouřit. Ale především taková revolta musí mít dostatečně pružné a vojensky zdatné velení. Také ve společnosti musejí začít převládat protestní nálady. A popravdě řečeno, nic z toho, co jsme právě vyjmenoval, i v Rusku, prozatím k vidění není. V ruské společnosti i v armádě se naopak dají zaznamenat nálady značně prorežimní, včetně víry, že zvítězit se přece dá i v nespravedlivé válce. Jaké přesvědčení nakonec zvítězí, se zkrátka teprve uvidí. Ale hned tak to zřejmě nebude.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají