Názory a argumenty
Libor Dvořák: Devadesáté výročí Stalinem vyvolaného hladomoru na Ukrajině
Názory a argumenty
Plus
Do Kyjeva se o tomto víkendu sjeli hned tři evropští premiéři – šéfové vlád Polska, Litvy a Belgie. Důvod byl jasný: připomenout si již 90. výročí hladomoru na Ukrajině, který uměle vyvolal sovětský diktátor Stalin. Hladomor trval půldruhého roku a odnesl životy 4 až 6 milionů Ukrajinců. Při letošních smutečních ceremoniích si však ukrajinští i zahraniční politici povšimli spíše aktuálních souvislostí tohoto tragického jubilea.
Libor Dvořák
Přepis epizody
-
Polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že současná válka Ruska proti Ukrajině by mohla vést k novému hladů v jiných částech světa, doslova řekl setkáváme se při příležitosti výročí hladomoru, který uměle vyvolal ruský komunistický režim. Jenže zároveň stojíme na prahu jiného umělého hladu, který Rusko může vyvolat v části Afriky a jihovýchodní Asie. K výročí se velmi jednoznačně vyslovil i šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Ten na svém telegramovém účtu slíbil, že Rusové zaplatí za všechny oběti hladomoru a jednou se zodpovídají za všechny své současné zločiny. Jermak říká na hladomor jsme nezapomněli. Víme, kdo je autorem této genocidy. Zároveň ale také víme, kdo chce dnes vyvolat Chlado mohl, co tím chtěl básník říci, je zcela jasné a nanejvýš názor ne. Stačí vybavit si soustavné ruské ostřelování ukrajinské energetické infrastruktury, což je přece taktika vyloženě chlad humorná, která udeří v okamžiku, kdy přijdou silné mrazy. V zájmu objektivity si připomeňme, jak celý hladomoru z let 1932 až 33 propukl. Byl to čas násilné kolektivizace sovětského zemědělství, kdy Stalinovi komisaři zabavovali zámožným a zámožnějším rolníkům, zvaný bolševické hantýrce kulaci, obilí a dobytek, a připravil je tak o základní zdroje elementární obživy. V případě obilí komisaři rolníkům neponechali ani osivo, aby je tak už v zárodku zbavili i úrody na příští rok. Ukrajinci mají dodnes pocit, že tento postup sovětské vlády mířil především na ně. Na to jim Rusové i příslušníci dalších postižených národů namítají, že oni přece byli tímto hrůzným krokem postiženi také proto, že zasáhl všechny sovětské kulaky. Jiná věc je, že Ukrajina a její rolníci při úrodnosti většiny zdejších půd utrpěli nejtěžší rány. Německý spolkový kancléř Scholz k tomuto staronovému zločinu, za nímž opět stojí ruská mocenská špička, jednoznačně říká jsme jednotní v tom, že hlad už nikdy nesmí být zneužit jako zbraň. Proto se nesmíme smířit s tím, co vidíme dnes. Je to nejtěžší globální potravinová krize za dlouhá léta s ničivými důsledky pro miliony lidí od Afghánistánu po Madagaskar a od zemí Sahelu po africký roh. Tolik Olaf Scholz. Jak ale tak sledujeme aktuální ruské počínání, je Putinova nelítostná? Mnozí že je připravena jak útočit na ukrajinské civilisty, tak zaslepovat cestu ukrajinskému obilí do světa. Tamní mocipáni se za těch 90 let příliš nepoučili. Vyloženě genocidní kroky jim prostě proti mysli nejsou. Spíš naopak.
Více z pořadu
Ostatní také poslouchají
-
Jiří Březina: Vzplanutí
Četba na pokračování
-
Krajina roztavených zvonů
Podvečerní čtení
-
Meteor o pohybu zvířat, kvantových počítačích a léčbě pomocí genů
Meteor
-
Petra Soukupová: Kočky
Četba s hvězdičkou
-
Tereza Hálková: Není růže bez trní
Hororové povídky
-
Proklaté dny
Radiokniha
-
První velké fuj
Čtení na pokračování
-
Karel Michal: Krok stranou
Četba na pokračování
-
Jakub Arbes: Spekulanti. Příběh o dvou mužích, kteří byli nejdříve chudí, pak bohatí a pak…
Čtení na neděli
-
„Posluchačce se zdálo, že jsem se s ní prala o manžela.“ Omeletky Haliny Pawlowské o nervech
Omeletky