Proberme oblasti, které zajímají všechny občany a mladou generaci, zvlášť životní prostředí, školství a zadlužování státu. Na jejich modelaci má zásadní vliv vláda se sněmovní většinou. Na klimatické konferenci v Egyptě Petr Fiala ve svém úvodním projevu uvedl, že ČR se plně hlásí ke společným klimatickým cílům EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Premiér to dal do aktuální souvislosti s nutností zbavit se závislosti na fosilních palivech z Ruska. Znamená to ovšem, že i Česko bude muset v tempu ozeleňování přidat. Oznámení Mariana Jurečky, tentokrát v roli pověřeného ministra životního prostředí, že na úspory v domácnostech a bytových domech půjde z modernizačního fondu 54 miliard, je krok správným směrem? Zateplování, výměna oken, tepelná čerpadla, solární panely na střechách, to vše je sice objemově drobný příspěvek, ale mentálně významný. Přispěje k obecnému povědomí o tom, že klima je skutečně velký problém. A kdo nechce naslouchat vědeckým výpočtům, nechť si představí, že trvalejší sucha v subsaharské Africe může být spouštěčem mnohamilionových uprchlických vln do Evropy, Indů, Číňanů a Američanům, kteří jsou největšími znečišťovateli ovzduší, to asi může být jedno, ale všeho do času. Od toho jsou tady světové organizace, diplomacie a obchod, aby použili příslušné páky. Shodou okolností ve středu vláda rozhodla také o uvolnění další půl miliardy korun na výstavbu škol především v okolí velkých měst. Ve Středočeském kraji nich kupříkladu vyroste šest. Pochopitelně zásadnější je, co se bude dít uvnitř těchto budov, ale i o tom se vede čilá debata, která se vyvíjí žádoucím způsobem, byť zrychlení a konkrétní výsledky by už mohly být na dohled. Jednoznačné ne řekli ministři školnému. Každý možná z trochu jiného důvodu. Politicky je to neprůchodná věc a z hlediska přínosu do státního rozpočtu marginální. O to víc budou muset politici přemítat, jak povzbudit na vysokých školách kvalitu a potlačovat průměrnost. Nebo spíš liknavost a proplouvání od zkoušky i zkoušce až k diplomu. Třetím okruhem jsou schodky veřejných financí. Strážce státní kasy Zbyněk Stanjura na setkání s novináři sdělil, že jeho ambicí je snížit strukturální deficit o 70 miliard. Doporučení Národní ekonomické rady vlády kabinet podrobně rozebere, avšak už nyní je evidentní, že k žádným radikálním zásahům nepřistoupí. Nezavede školné ani nadstandard ve zdravotnictví, nezruší bonus 500 korun pro penzisty za každé vychované dítě, nebude podporovat slučování obcí a už vůbec se nevrátit vyšší daňové zátěži příjmu fyzických osob z roku 2020. Vládní změny tedy budou jen kosmetické, i když konkrétně Stanjurova úvaha o úpravě rodičovské dovolené podle rakouského modelu nebo o těsnějším navázání rozpočtového určení daní na obce se školami, stojí za pozornost. Všechny zmíněné oblasti jsou celospolečensky naléhavé a nelze je odbýt tvrzením, že sněmovní volby nějak dopadly. Proč už máme na čtyři roky vystaráno? Neplatí to nikdy a už vůbec ne v době Putinovy války na Ukrajině. I proto bude příští rok důležité, koho si voliči vyberou za prezidenta. Hlava státu má ústavou dané pravomoci, ale její vliv je v ČR historicky nepoměrně větší. Její přístup nejen k výše popsaným tématu tak může leccos ovlivnit pozitivně, ovšem také negativně.