Hledají se mluvčí, značka, důchodci a zaměstnanci. Volební sobotní večery má předseda ODS Petr Fiala asi rád. Zvláště ty, které začaly devátým říjnem roku 2021. Tehdy slavil úspěch jeho projekt trojkoalice spolu a dvojbloku. PirSTAN. Andrej Babiš, jehož hnutí získalo samostatně nejvíc poslaneckých mandátů, se nestačil ani nadechnout a měl po premiérských nadějích. Lídři pěti doposud opozičních stran ihned vydali memorandum o budoucí spolupráci a prezident Miloš Zeman už věděl, že jeho plány vzaly za své. Podobně se Fiala mohl usmívat po senátních volbách loni na podzim, letos v lednu po vítězství Petra Pavla a dokonce i v půli února, kdy se vlády nad metropolí ujali zástupci pěti koalice. Petr Fiala jako politolog se strategickým myšlením uspěl na výbornou. ODS má premiéra, ministra financí, šéfa senátu, pražského primátora, sněmovnu řídí předsedkyně TOP 09 a na Hrad směřuje Petr Pavel, jehož formace spolu podporovala a v obou parlamentních komorách má opozice menšinu, z toho v Senátu titěrnou. Za daných okolností by mělo být vládnutí Procházkou rozkvetlým růžovým sadem. Avšak není. Před rokem vtrhlo Putinovo Rusko na Ukrajinu, ceny energií vylétly do nebes. Inflace je od té doby v Česku jedna z nejvyšších. V EU bylo nutné se ctí absolvovat předsednictví v radě EU. Schválený schodek 295 miliard na letošní rok tak prošel bez většího zájmu, protože všichni řešili především bezpečnost a zásobníky plynu. Teď je ale po volbách a deficit se přihlásil s veškerou myslitelnou naléhavostí. Kabinet má prázdnou kasu a hledá, čím ji naplnit. Ministr financí Zbyněk Stanjura se nechal slyšet, že příští rok ukrojí ze schodku 70 miliard dvě třetiny na výdajové a třetinu na příjmové straně. Jenže pokud by musel vydat letos 34 a za rok 58 miliard na mimořádnou valorizaci penzí, přišli by tyto záměry vniveč. Doslova na poslední chvíli tak navrhl jiný valorizační mechanismus, který by stál erár v uvozovkách jen 20 miliard. Senioři by v červnu místo 1770 korun dostali navíc 760. Veškeré racionální argumenty jsou prakticky nepoužitelné. Opozice zavětřila a chopila se příležitosti. Nic není chytlavější než je role ochránce zranitelných důchodců, kteří si poctivě spořili celý život a teď je zlá vláda hodlá připravit o peníze, jež jim patří. Zdráhá se i budoucí prezident Petr Pavel. Pokud by novelu podepsal, rozlije si to u čtvrtiny dospělé populace hned na počátku kariéry. Možná ovšem před otázkou, zda signovat, nebo vetovat ani stát nebude, neboť hnutí ANO a SPD sněmovnu na potřebný čas zablokují. A kromě jiného budou připomínat, že tak činí i proto, že by zákon nemusel projít testem ústavnosti, až by ho napadli u nejvyšší soudní instance. Kdo tedy mluví za penzisty a za zaměstnance. Není tu žádný přirozený mluvčí zájmu sociálně slabších skupin, které čekají další rány. Třeba v podobě rušení podpory stavebního spoření, slevy na nepracující manželku, zvyšování spotřebních daní apod.. Deklaratorně středopravicové Babišovo hnutí a Okamurova nacionalistická SPD se za ně berou jen z populistických důvodů. Když dojde na reálné rozhodování, hlasují pro typicky pravicové snížení daní z příjmů. Sociální demokraté a komunisté jsou mimo sněmovnu a nejel i schopnost se do nikdy vrátit. Budeme tak zřejmě svědky různých obskurních pokusů zaujmout jejich pozici. Jeden už ohlásil i Jiří Paroubek a Michal Hašek. Jejich instinktu po sesbírání moci, jež bude opět ležet na chodníku, lze rozumět oni dva kvůli svým minulým politickým hříchům na comeback šanci. Nemají, ale prostor pro nesmlouvavou, akční, důvěryhodnou, avšak slušnou opoziční formaci. Tady je hnutí ANO se stínovým premiérem Karlem Havlíčkem. Není autentickým obhájcem slabých, nízkopříjmových a často ekonomicky frustrovaných lidí, jimž by mohly být osobnosti typu Daniela Hůleho z Člověka v tísni, sociologa Dana Prokopa nebo ekonomky Ilony Švihlíkové. Tito veřejně známí odborníci se ovšem do politiky nechystají, a tak se musí čekat, zda se časem objeví zase nějaký mladý a dravý Miloš Zeman nebo Petra Buzková.