Odpověď na tuto výzvu Frýda Zakaria, komentátora, pouze, kterou přetiskl u nás respekt, je zřejmá. Volby, tedy klasický akt liberální demokracie, se v mnoha zemích staly divadlem pro lidi, kteří se o politiku nezajímají a automaticky delegují odpovědnost za sebe i za stát na majitele moci. Ti levně slibují, že za ně všechny problémy vyřeší, že za nich bude líp. Slovo liberalismus pochází z latiny, kde liber znamená svobodný či Svobody se týkající. A jde o politický směr nebo také filozofický pohled, který většinou prosazuje principy, jako je svoboda slova, tedy i médií a pohybu, sekularismus, právní rovnost podporou občanských a lidských práv atd. a všechny tyto fenomény pak tvoří podmínky pro skutečně svobodné volby. Tato ideologie je stará, původně vznikla v 17. století v Anglii. V posledních letech ale dochází ke změně. Třeba Viktor Orbán v této souvislosti hovoří o neliberální demokracii důsledku. Toto označení pro jeho způsob vlády pravdivé jen zamlčuje, že slovem neliberální ruší všechny demokratické principy, stejně jako to učinili komunisté u nás po roce 1948, když hovořili o lidové demokracii, už nejde v žádném případě o demokracii. Z toho slova se jen stan a nálepka, falešně přívětivá maska, která mate voliče a odvádí pozornost od autoritářských Apollo autoritářských režimů. Proto je třeba používat i slovní vlád si podobní Viktoru Orbánovi, Jaroslawu Kaczynskému či Andreji Babišovi. Zůstaneme-li jen ve střední Evropě, toto zneužívají, byť každý v jiné míře. Všude tam se ale místní vládci snaží využívat většiny Parlamentu přijímání zákonů, které jim zajišťují strukturální výhody, nebo alespoň blokují. Zákony, které by jim tyto výhody brali, jako je tomu u nás. Rovněž zneužívají státní prostředky k tomu, aby odměnili své podporovatele. Obviňují či někdy i přímo vyšetřují nezávislé organizace a média a snaží se proměnit nezávislé úřady a soudy v nástroje své moci či je alespoň znevěrohodňují, třeba jen tím, že se neustále nesmyslně odvolávají i v případech, které jsou viděno zvenčí jasné. U nás dokonce bývalý premiér, který by se rád do této funkce zase vrátil, vlastní dva deníky a třetinu celého mediálního trhu, byť skrytě přes tzv. svěřenské fondy. Jenže právě všechny výše zmíněné skutečnosti v součtu mění kontext, kterých se volby odehrávají, a tudíž nejsou už zrcadlem svobodné vůle občanů. Ne, jde de facto o vládce, ale o jedničce a ani o volby, ale výsledky představují pouze index uzurpované moci autoritářských uskupení. U nás má ano dle odhadů index 31, Právo a spravedlnost v Polsku dle výsledku z roku 20 19 index 44 a Fidesz v Maďarsku má od roku 2022 index 53 jsou výzvou. Nám Zakaria připomenul, o čem je práce komentátora pomocí upozorňování na původní významy slov odhalovat falešné hráče.