Hned po útoku na Ukrajinu 24. února 2022 podporovalo Putinovo rozhodnutí zahájit tzv. speciální operaci proti Ukrajině 68 % dotázaných občanů Ruska 53 % bylo přesvědčeno, že tento zásah bude úspěšní. Ti, co předpokládaly vítězství, měli informace pouze ze státní televize, neměli přístup k internetu a byly většinou v penzi, třetina ve vítězství nevěřil. A to jsou čísla, která uvedl v minulých dnech ředitel nezávislé ruské agentury Levada Centr lev Gudkov německém magazínu Der Spiegel. Čísla podle něj ukazují, že si většina občanů Ruska zajímá výhradně o situaci na bojištích, hlavně od prohry v Kyjevě a Charkově. Lidé jsou překvapeni chaotickým velením, nekompetentností a taky z toho, že jim bylo léta zdůrazňováno, že jejich armáda je nejlepší, nejsilnější a má k dispozici nejmodernější zbraně na světě. Tento mýtus podle Levady padl. O masakrech na Ukrajině se skoro vůbec nehovoří, jen asi dvě % dotázaných o nich ví a jen 10 % občanů má pocit viny. Gudkov doslova hovoří o amorálnosti a imperiální aroganci občanů Ruska. I když ženy dodává válku nechtějí, ale jsou pasivní a bojí se konfliktu se státem. Většina občanů se se státem identifikuje i zvyklá odpovědnost za svůj život i osud delegovat na cele či prezidenta. To má za následek, že snadno převezmou státní rétoriku, která projekt pracuje se starými frázemi o vlasti a obraně proti fašismu, které jsou pevně uhnízděné v hlavách starších generací. Putinova propaganda je jen aktivovala. Nálady v Rusku ovlivňuje i tvrdá cenzura. Platformy Facebook či Twitter jsou zablokovány a počet těch, kteří se k nim umí připojit přes jiné systémy, bylo na počátku války jen šest až osm %, nyní je to již 23 % převážně mladých lidí z velkých měst. Podle toho taky různé věkové kategorie mají k válce různý vztah. Mezi 18 až čtyři a dvacetiletými podporuje válku 59 % dotázaných a 34 % je proti. 79 % penzistů válku podporuje a je, 10 % je proti, ale zároveň 65 % je pro ukončení války. Jen 10 % chce ve válečném tažení pokračovat. Tato čísla podle ředitele Baldy jasně ukazují na dvojité myšlení. Na jedné straně si lidé identifikují se státem, ale na druhé straně mají strach o svůj život. Je tomu tak i proto, že cíle této války nejsou lidem jasné, protože se mění. Nejprve se bojovalo proti fašistům a nyní se bojuje proti NATO. Tento fakt mění i vztah k Putinovi, a to zvláště u mladých lidí, kterým je 24 až 30 let, ale přesto nejsou ochotni připustit, že jsou za tuto válku spoluodpovědní. A 50 % z nich, když je dotázán, jestli jsou ochotni bojovat za vlast, když to bude nutné, odpovídá jasně je mi jedno, jestli moje země má pravdu nebo ne. Bojovat jsem připraven. 66 % dotázaných se domnívá, že Putin lže, když hovoří o částečné mobilizaci. Lidé mají strach, že se válečný konflikt promění v totální válku. Přesto velká část Rusů věří, že Putin zvýšil pošlapanou autoritu Ruska na světovém jevišti a vrátili bývalou prestiž. Na otázku, co se musí stát, aby se situace v Rusku změnila, odpověděl ne. Gudkov jednoznačně. Změnu může přinést jen vojenská prohra.