Na podzim roku 1976 jsme s přáteli psychologem Petrem Příhodou a historikem Milanem Otáhalem rozhodli, že začneme pracovat na souhrnném textů o problematických místech moderních českých dějin. A řekl mi Petr Pithart před 10 lety. Knihu Češi v dějinách nové doby podepsali autoři pseudonymem podivem. Jméno si vypůjčili ze svatováclavských legend. Tak se totiž jmenoval sluha a nejbližší spolupracovník svatého Václava. Na knize pracovali 13 let každou středu večer v Pařížské ulici u Petra Příhody, který rukopis konspirativně ukrýval u kamaráda. S prací skončili v roce 1989, kdy se zrovna dostali do roku 1938. Kniha vyšla v samizdatu a pak ještě v exilových rozmluvách v nakladatelství Machart, v akademii a v němčině s předmluvou. Erhard Busek a Milan Otáhal byl z autorů jediný historik. Vyhodili ho po roce 1968 z Historického ústavu ČSAV b. Petr Pikhart a Petr Příhoda byli vášnivými, ale důkladnými čtenáři historických knih, a proto se v roce 1976 na tomto projektu domluvili. Moc dobře věděli, že naše historie je plná uměle vyfabulovaných či ideologicky zkreslených mýtů, které je třeba napravit, abychom sami sebe viděli nezkresleně. Navíc Příhodův otec byl voják, důstojník letectva. Pokusil se emigrovat do Anglie, ale byl chycen a zemřel v koncentračním táboře ve West Hamu. Po válce se matka opět provdala. Zase si vzala důstojníka, ale komunistů, který byl vojenským atašé ve Varšavě, kde Petr Příhoda navštěvoval sovětskou ZŠ. Díky tomuto složitému původu ho po celou dobu vystudoval psychologii trápila otázka, kam vlastně patří. A to byl asi hlavní důvod, který ho přivedl k hlubokému zájmu o historii a učinil z měli silně věřícího katolíka. Petr Pikhart, syn komunisty a diplomata, řešil podobný problém. Petr Příhoda byl ve skutečnosti psychiatr a psychoanalytik. Absolvoval mnohaletý zasvěcovací kurz. Době, kdy psychoanalýza byla pro fungující lék a že zakázána. Pracoval jako psycholog na Praze čtyři. Pomáhal a radil disidentů, mimo jiné i Václavu Havlovi. Po roce 1989 jeho vzal Petr Pithart jako poradce na vládu a posléze tam pracoval jako tiskový mluvčí. Na medicíně učil lékařskou etiku, jako publicista psal do Lidových novin a byl komentátorem ČRo, šéfredaktorem perspektiv měsíční přílohy katolických novin. Věnoval se skoro celoživotně česko-německým vztahům a organizoval už od března 1990 pravidelná setkání českých a sudetoněmeckých katolických intelektuálů. Petr Příhoda zemřel 14. září 2014 ve věku 75 let.