Dlouholetý slovenský premiér Robert Fico sice vyhrál volby a logicky si řekl o sestavení nové vlády, to, že se mu to ale podaří, ještě není vůbec jisté. Při povolebních jednáních totiž připadne klíčová role třetím v pořadí expremiérovi Petru Pellegrinimu. A ten bude nyní obletovaný a může si dávat prakticky jakékoli podmínky. Ví totiž, že bez něj žádná stabilní vláda nevznikne, ať už by ji sestavoval volební vítěz Fico, nebo druhý v pořadí, Michal Šimečka z progresivního Slovenska. Ví totiž, že bez něj žádná stabilní vláda nevznikne. Ať už by ji sestavoval volební vítěz Robert Fico nebo druhý v pořadí Michal Šimečka z progresivního Slovenska. Pellegrini si tak klidně může říct i o premiérský post. Už nyní, krátce po volbách se objevují první náznaky, že podobné myšlenky nejsou vůbec od věci a jsou předmětem reálných úvah. V tomto duchu se například vyjádřil matador slovenské politiky František Mikloško, který se po letech vrátil do parlamentu, když byl zvolený za křesťanské demokraty. Podle něj by mělo progresivní Slovensko Pellegrinimu. Ten o nabídku učinit. Pokud mu opravdu záleží na osudu Slovenska, tomu by se asi Pellegrini mohl těžko ubránit. V koalici s progresivním Slovenskem by mohl mít Pellegrini navíc výrazně větší slovo i proto, že jeho partnerem by byl mladý a méně zkušený Michal Šimečka, nikoli starý politický mazák Robert Fico, který je ale otázkou, jak by na to reagovali členové a funkcionáři Pellegriniho strany, kteří mají zcela určitě daleko blíž k Ficovi. A mnozí také možná ve skrytu duše doufají, že se obě strany zase jednou spojí. Pokud by ale šel Pellegrini spolu s s Merem, mohl by jeho stranu postihnout stejný efekt, jaký se projevil během vládnutí českého hnutí ANO, a sice, že dominantní politický subjekt své koaliční partnery vysával a postupně je oslaboval. Je otázkou, jestli si toto riziko v této chvíli Pellegrini uvědomuje. Spojenectví ze směrem by sice bylo koalicí s menším počtem subjektů, takže na první pohled by mohlo jít o stabilnější konstrukci. Ta je pro šéfa hlasů, jak několikrát naznačil, naprosto klíčová. Jenomže pak by se musel vyrovnat s tím, že třetím partnerem by byla Slovenská národní strana. Ta ale dnes má do stability daleko i proto, že se jejími poslanci stali politici, kteří už v minulosti byly v několika extremistických stranách a úspěšně je rozložili. Sledovali totiž jen svoji vlastní agendu. Proč by se zrovna nyní měli začít chovat jinak? Toto všechno si bude muset Peter Pellegrini v příštích dnech a týdnech zvážit. Stejně tak, zda ho to nakonec nepotáhne jinam na vyšší příčku, než je úřad premiéra. Na jaře příštího roku se totiž uvolní pozice hlavy státu a prezidentský kandidát Pellegrini by podle politických pozorovatelů nebyl vůbec bez šancí.