Pamatujete, jak chtěla vláda snižovat počty úředníků před volbami politici mluvili o 13 procentním poklesu. Loni na podzim pak vláda slavnostně oznámila zeštíhlení počtu zaměstnanců ministerstev úřadů o tři a půl %. Nakonec se sice ukázalo, že většina zrušených pozic se týkala neobsazených míst a dalším úředníkům mezitím resorty našli novou práci a vláda navíc v průběhu prosince a února schválila dodatečné změny systemizace, což umožnilo naopak navýšit zaměstnance. Samotný Úřad vlády pak značně nabobtnal vznikem nových ministerstev bez portfeje, která zaměstnávají další lidi. Přesto všechno se donedávna při poslechu politických proklamací člověk nemohl zbavit dojmu, že úředník nepřítel státu, parazit rozpočtu, tedy cosi zbytečného, na jehož odstranění se dá postavit nejdřív další volební kampaň a potom třeba i vyrovnaný rozpočet. K překvapivému obratu stačilo několik málo měsíců. První vlaštovkou byla analýza ministerstva práce a sociálních věcí, která upozornila, že úředníci stárnou. Každý osmý zaměstnanec je starší 60 let. Naopak mladých lidí tu mnoho nepracuje. Mladí zaměstnanci navíc pro stát pracovat dlouho nevydrží. Z hlediska reklamy pro ty, kteří neustále vykládají, jak má Česko mnoho úředníků, jde o skvělou zprávu. Demografie dokáže podle ní vyřešit to, co se nepodařilo vládám posledních 20 let namísto úředníků. Kompletní digitalizace pomůže výrazně zeštíhlit stát, aniž by to rozpočet jakýmkoliv způsobem zatěžovalo. Digitalizace stavebního řízení. S jejím zavedením se nejčastěji spojuje sousloví průšvih století, ukázala, že tato cesta zatím vede jen do slepé uličky. Není to o tom, že by úřednice selhali. V první řadě selhali politici, kteří v rámci projednávání nového stavebního zákona, který začal platit spolu s digitalizací, nechali podle původního plánu více než 600 stavebních úřadů, což je na ČR nesmyslně obrovské číslo. No a druhým problémem je ona nezvládnutá digitalizace, jejichž dopady se stále propočítávají. Nejde o malé škody. Například podle Svazu měst a obcí může nefunkční systém znamenat skluz 13000 stavebních povolení v hodnotě 100 miliard korun. Digitalizace stavebního řízení zkrátka otevřela problémy, které státní správa má. Pokud jsou úředníci starší než většinová populace, potom zavádění digitalizace musí probíhat jiným způsobem, než kdyby tam byla převaha mladých, což je zjevně jedna z věcí, kterou vláda naprosto jednoznačným způsobem podcenila. Druhá věc je odměňování. Úředníci jsou podle zjištění Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu idea od roku 2018 stále hůře placeni. Jejich plat v reálném vyjádření zaostává za průměrem v soukromé sféře o tři až šest procentních bodů. Tabulkové platy navíc vytvářejí nesmyslné situace, kdy úřady hledají i za cenu prodavačky v supermarketu profese, které soukromé firmy platí v násobcích víc a kterých je obecně na pracovním trhu velký nedostatek. Pokud by jakákoli vláda skutečně trvala na zeštíhlení státní správy, potom by musela výrazně navýšit rozpočet nejen na digitalizaci řady agend, ale také na nárůst platu a odměn vysoce kvalifikovaných pracovníků. Ani jedno z toho není součástí politických proklamací. To, co se aktuálně děje na stavebních úřadech, je ale velkým varováním do budoucna.