Česká koruna poslední dny raketově posiluje vůči euru. Aktuálně euro nejlevnější za posledních 15 let. Koruna je premiantem i ve srovnání s polským zlotým a maďarským forintem, které podobné úspěchy a zájem investorů nemají. Kdy se člověk podívá na českou makroekonomiku, není jasné, proč má vlastně tuzemská měna takový úspěch. Politika státního rozpočtu a veřejného zadlužení už schytala kritiku nejen od českých ekonomů, ale i od zahraničních renomovaných institucí včetně Mezinárodního měnového fondu. I tady je Česko premiantem. Bohužel ale co se týká rychlosti zadlužování, což je pád do propasti, který bude muset vláda Petra Fialy alespoň výrazně přibrzdit. Každopádně rostoucí potřeba dluhu nejenže zvyšuje výdaje na dluhovou službu, ale také nepřidává koruně na dobré pověsti. A aby toho nebylo málo, kvůli vysokým cenám dovážené ropy a plynu se do záporu dostala i bilance zahraničního obchodu, což znamená, že poptávka po dolarech a eurech na trhu je větší než jejich nabídka. A co se vlastně stalo, že se koruna chová, jako kdyby jela na steroidech? Částečně určitě platí, že má příznivý vliv pokles cen na světových trzích komodit. Dále lepší nálada, co se týká vyhlídek světové ekonomiky. Radost i dělá i v průměru teplejší počasí a tedy nižší spotřeba energií. Ale to všechno by nestačilo, kdyby se za korunu nepostavila ČNB. Připomeňme, že bankovní rada v průběhu loňského roku prošla radikální obměnou. Noví radní razantně změnily směr měnové politiky a boj s inflací. Zatím coby někdejší bankovní rada pod vedením guvernéra Jiřího Rusnoka naprosto jednoznačně hnala úrokové sazby výš, než je současná sedmiprocentní úroveň. Nová rada pod vedením Aleše Michla se rozhodla posílit kurz koruny. Paradoxní je, že když byl loni v květnu jasné, že se Michl stane guvernérem ČNB. Měnové trhy se vyděsili a v průběhu několika málo dní koruna oslabila o 80 haléřů. Aby centrální banka zabránila dalšímu pádu měny, musela vstoupit na trh a intervenovat. A vůbec nevadilo, že Michl dlouhodobě tvrdil, že jeho vzorem je Alois Rašín, který zhruba před 100 lety udržoval politiku silné koruny natolik důsledně, že československou ekonomiku tehdy uvrhl do recese, ale korunu udrželi. Po svém nástupu do funkce v létě roku 2021 začal Aleš Michl svůj vzor napodobovat. Centrální banka začala aktivně působit na trhu opakovaně svými vstupy potvrdila, že chce udržet korunu pod hranicí 24 korun a 70 haléřů za euro. Vysoké devizové rezervy, které nasbírala v letech 2013 až 2017, kdy pro změnu udržovala korunu slabou, jí tento krok umožnil a korunu se nyní podařilo udržet nejen silnou, ale jak ukazuje současný vývoj, česká měna dokonce rychle posiluje, a to dokonce i bez aktuální podpory centrálních bankéřů a zlevněné dovolenou, ale hlavně dovoz surovin i polotovarů. Otázkou, na kterou by všichni potřebovali znát odpověď, je, jak dlouho bude posilování trvat a jaká je pravděpodobnost, že si koruna udrží sílu? A tady zase bude záležet nejen na makroekonomických datech a politických rozhodnutích, co se týká rozpočtové politiky, ale hlavně na centrální bance. Pokud bude držet úrokové sazby na současné výše sedmi % a ostatní centrální banky, především americký FED a evropská ECB, budou dále zvyšovat sazby, přestane být koruna pro investory zajímavá a začne oslabovat? Je ale možné, že se ČNB rozhodne korunu opět podpořit, a to na silnější úrovni a vzhledem k objemu devizových rezerv se jí to podaří. Předpovídat vývoj koruny je tak horší než věštit budoucnost z kávové sedliny. V podstatě nejvíc záleží na tom, koho do vedení centrální banky na jmenuje prezident. A ten poslední Miloš Zeman měnovou politiku ovlivnil na následujících pět let. Silná koruna vypadá dobře, je ovšem otázkou, jak se s ní dlouhodobě poradí čeští vývozci, kteří tvoří zhruba třetinu celé ekonomiky.