Facebookové stránky jsou plné polských potravin, kde se lidé předhánějí, na čem se nejvíc ušetří a co se vyplatí dovézt. A protože stejný nákup může být v severním zahraničí i třikrát levnější, stojí za to dojet i ze stovky km vzdálených míst. V ČR jsou potraviny předražené a v příštím roce to prý podle odborníků má být ještě horší. Vláda by proto měla okamžitě zakročit. Agrární komora například tlačí na snížení daně z přidané hodnoty u potravin, která v Česku podle ní patří k nejvyšším v Evropě. Zatímco Polsko snížilo tuto daň z pěti % na nulu, u nás dosahuje v průměru 15 %. Někteří odborníci pak navrhují zastropovat ceny základních potravin, jako je chleba či mléko, a to tak, jak to udělalo například Maďarsko a jak o tom občas mluví politici ve Španělsku či Velké Británii. Vysoké ceny potravin jsou důsledkem energetické krize, která vystřelila ceny plynu a energií na mnohonásobek cen minulých let, a také válečného konfliktu na Ukrajině, který vedl k omezení vývozu obilí a k růstu jeho ceny. Nutno dodat, že drahé potraviny trápí většinu zemí EU. Sluší se ovšem připomenout, že každá země bojuje jinak a že to, že tuzemští politici do cen potravin přímo nezasahují, překvapivě nevede k nejhorším výsledkům ani co se týká potravin, ani celkové inflace. Podle údajů evropského statistického úřadu celková inflace výrazně roste směrem na východ. Zatímco v Británii či Německu se řeší tempo růstu cen kolem 10 či 11 %, na Slovensku, kde se platí eurem, je jen o dvě desetinky nižší inflace než v Česku, kde díky zastropování cen energií tempo růstu cen v říjnu kleslo k 15 %. Maďarsko, kde řada cen podléhá regulaci, inflace přesáhla neuvěřitelných 21 % a v Polsku s nulovou daní na potraviny se blíží k 18 %. Pobaltské země bojují s inflací mezi 20 a 20 %. Co se týká meziročního zdražování chleba, jednoznačným vítězem je regulované Maďarsko, kde jeho cena vzrostla o 66 %. V Česku, kde žádný cenový strop nikde nikdo nezavedl, byl nárůst zhruba poloviční. Pokud by proto čeští politici chtěli, něco dělá s cenami potravin, nemá smysl se dívat na východ. Evidentně nejlépe funguje daleko větší regulace cen energií, než ke které přistoupil kabinet Petra Fialy. Na něco takového ovšem tuzemský rozpočet nemá peníze. A pak také bezpochyby platí i to, co pro většinu ostatního zboží, které je nejen v Polsku, ale vlastně všude na západě levnější, a to od elektroniky až po oblečení. Český trh je malý, konkurence mizivá a Češi jsou ochotni nakupovat za draho, protože jim v podstatě mnoho jiných možností nezbývá. A pokud stále platí, že kupují drahé a méně kvalitní potraviny, tak z hlediska majitelů obchodů není důvod se znepokojovat. Paradoxně proto exodus do polských supermarketů může pomoci i těm, kdo za potravinami nechce či nemůže jezdit do ciziny. Nižší poptávka v kombinaci s extrémně špatnou reklamou pro české supermarkety jedině pomůže a rozpočtu neublíží.