Názory a argumenty

Julie Hrstková: Mzdy v čase krize

Názory a argumenty

Julie Hrstková: Mzdy v čase krize
Strojírenství

Plus

Ekonomika má v příštím roce stagnovat, inflace se zmírní, nezaměstnanost se udrží pod třemi procenty. Poslední společná předpověď ministerstev a velkých bank žádnou katastrofu pro příští rok nečeká. Když se ovšem člověk zeptá podnikatelů, případně se podívá na vlastní účet za energie, nutně dospěje k závěru, že prognóza je z jiné části vesmíru. Index, který hodnotí podmínky v českém zpracovatelském průmyslu, vykázal v listopadu největší pád od května 2020.
Julie Hrstková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Ekonomika má v příštím roce stagnovat, inflace se zmírní, nezaměstnanost se udrží pod třemi %. Poslední společná předpověď ministerstev a velkých bank žádnou katastrofu pro příští rok nečeká. Ty jsou, ovšem člověk zeptá podnikatelů, případně se podívá na vlastní účet za energie, nutně dospěje k závěru, že prognóza je z jiné planety. Index, který hodnotí podmínky v českém zpracovatelském průmyslu, vykázal v listopadu největší pád od května roku 2020. K celkovému poklesu vadu prudký propad výroby a nových zakázek. Problémy s poptávkou byli na domácích i zahraničních trzích. Exportní prodej klesl. Vyhlídky na výrobu v příštím roce jsou i nadále pesimistické, tvrdí index. Za této situace není překvapením, že firmy letos nezvyšují mzdy stejně rychle, jako roste inflace necelé dvě třetiny. Letos skončil s přidáváním. Do konce roku se ke zvyšování mezd hlásí už jen 39 % firem, přičemž většina nadělí zaměstnancům pět až 10 % navíc. Ti, co už letos dostali přidáno, si polepšil jen o necelých pět %. Při průměrné 15 procentní inflaci jde o reálný pokles příjmů o více než 10 %. Analýza společnosti Cyrus pak hovoří o prudkém poklesu životní úrovně obyvatel. V důsledku inflace dochází k propadu reálných mezd, který je největší v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, ale také v historii ČR k udržení loňské životní úrovně. Podle této analýzy bude Čechům letos chybět neuvěřitelných 170 miliard korun. Za této situace návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky na zvýšení minimální mzdy o 6,8 desetin %, tedy o 1100 korun na 17300 korun. Vlastně docela střízlivý. Návrh ministerstva má ale ještě druhou část, totiž to, že se automaticky s růstem minimální mzdy nezvýší všechny úrovně zaručených mezd. Úrovni je osm. Podle resortu by se ale měla zvýšit pouze ta nejnižší, která je totožná s minimální mzdou, a pak ta nejvyšší, což je víc než vstřícný krok vůči firmám, které valorizaci zaručené mzdy kritizovaly. Vždy v době, kdy velká část podniku bojuje o přežití, je zvyšování mezd zakázaným slovem. Majitelé firem pak mohou argumentovat správou společnosti typ auty, podle níž byl růst mezd v ČR v posledních letech sedmý nejrychlejší na světě. Průměrná mzda v letech 2011 až 2020 podle tohoto průzkumu vzrostla o 50,9 desetin %, zatímco inflace za tu dobu stoupla o 22 a půl %. Na druhou stranu ceny bytů mnohde podražily o 100 200 i více % a ceny energií nyní rostou ještě rychleji. Česká ekonomika se vždy prodávala jako nízkonákladová a vysoká inflace nyní vede k výraznému snížení reálných příjmů i životní úrovně. Vyjednávání o mzdách vždy záleží na tom, jak se podnikům daří. Řada z nich nepřežije drahé energie ani s podporou státu. Pokud poroste nezaměstnanost, bude povinný růst mezd naordinovaný ministerstvem nakonec tím největším dárkem pro zaměstnance? Otázkou je, zda dostatečným.

Ostatní také poslouchají