Konečně se něco děje. Co? Těmito slovy mě uvítal můj dobrý známý a někdejší zasloužilý bankéř. Měl naprostou pravdu. Skutečně se něco děje. Pamětníci poslední finanční krize z roku 2008, která dostala hodně ambiciózní jméno, a to stoletá krize, by dokonce řekli, že to, co se děje teď, nemá v historii obdoby. Nejde o to, že by v minulosti neměli banky problémy. Kolaps jedné banky, investičního kolosu jménem Lehman Brothers, dokonce odstartoval poslední krizi. Ještě nikdy se ale nestalo, aby v průběhu několika málo dní po začátku potíží vystoupili politici, centrální bankéři celého vyspělého světa a přispěchali nejen s ujištěním, že vše v pořádku, ale také s neomezenými penězi na záchranu bankovního sektoru včetně stoprocentní garance vkladů. Minulá krize přinesla několik poučení. Za prvé platí, že komerční banky sice hořekují v prostředí nízkých úrokových sazeb, kdy se investiční výdělečné příležitosti hledají těžko. Do problému se ale dostávají ve chvíli, kdy centrální banky sazby zvyšují. Za druhé se potvrdilo, že sebemenší a sebeméně významná banka kdesi daleko může spustit řetězovou reakci. Cesta od konce Silicon Valley bank, krachu švýcarské bankovní dvojky Credit Suisse, kterou za silného tlaku tamní vlády vstřebala největší banka UBS, nebyla dlouhá. Daleko to není ani k Deutsche Bank, německé bankovní jedničce, která se ocitla v problémech koncem minulého týdne a kterou musel podpořit, dokud se kancléř Olaf Scholz. Za třetí se ukázalo, že ani ta nejlepší regulace neuhlídá všechno. Zatímco Silicon Valley bank zřejmě doplatila na růst úrokových sazeb. Credit Suisse byla evidentně dlouhodobě mizerně řízená. Těžkosti Deutsche Bank, která za minulé krize dostala státní pomoc, od té doby neskončily, byť každoročně management mluvil o lepší budoucnosti. Poučeni z minulé krize nyní vyústilo v takřka bezvýhradnou pomoc při prvním provalení potíží. Problémy ale neskončily. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová v neděli uvedla, že rizika pro finanční stabilitu vzrostla. Vyzvala k pokračující obezřetnosti. Ačkoliv kroky vyspělých ekonomik uklidnily napětí na trhu, dodala, že svět čeká další těžký rok, kdy úrokové sazby půjdou nahoru a dynamika světové ekonomiky zpomalí. Aktuální krize potvrdila, že politici i centrální bankéři udělají všechno pro to, aby zamezili problémům v bankovním sektoru, protože minulá krize ukázala, jak moc jsou banky provázané s ekonomikou. Kromě banky ale na vzestupu inflace, které rovněž smrtící ingrediencí pro jakýkoliv rozvoj. Boj proti ní, tedy zpřísnění měnové politiky, je zase arzenikem pro život bank. Tvrdit, že všechno za námi by proto bylo velmi předčasné a krátkozraké. Spíš se zdá, že svět teprve na začátku velkých obtíží. V následujících dnech i týdnech budou finanční trhy testovat, co všechno jsou centrální bankéři a politici ochotni obětovat. Ti si pak musí odpovědět na otázku, zda jsou skutečně ochotni poskytnout plošnou podporu jakékoliv bance a stoprocentní garanci všech vkladů. Centrální bankéři a obecně regulační orgány musí také promyslet, jak budou reagovat na změny bilancí bank v důsledku prudkého poklesu cen aktiv včetně nemovitostí. Poslední nezodpovězenou otázkou pak je, co očekávaný credit crunch, tedy prudké omezení úvěrů, udělá s ekonomikou, které na dluhu závislá víc než narkoman na heroinu.