Pětičlenná vládní koalice čelí zhoršující se rozpočtové situaci, vysoké inflaci a oslabené koruně. Na mimořádné výdaje spojené s válkou na Ukrajině nyní vláda zareagovala návrhem novely zákona o státním rozpočtu, která by umožnila zvýšit deficit výš schváleném státním rozpočtu ve výši 280 miliard korun o dalších více než 40 miliard korun. Vláda tvrdí, že značná část ekonomických problémů, kterým naše země čelí, má kořeny za hranicemi ČR. Řada předních ekonomů ale upozorňuje, že ekonomické potíže mají i domácí původ. Je přitom stále více zřejmé, že vládě svazuje ruce dvě dogmata, kterých se drží nejsilnější vládní strana občanští demokraté. Tím prvním je neoliberální mantra nízkých daní, tím druhým pokračující odpor proti zavedení společné evropské měny u nás. ODS na začátku roku 2020 podpořila návrh Andreje Babiše na daňovou reformu, která zrušila tzv. superhrubou mzdu. Ačkoliv bylo jasné, že bez současného zavedení jiných daní reforma způsobí výpadek v příjmech státního rozpočtu ve výši zhruba 100 miliard korun ročně. ODS se přidala k populistickému ujišťování Babiše, že v důsledku snížení daní budou mít lidé více peněz v peněženkách a sami si prý rozhodnou, za co je utratí. Přihodila ještě svojí tradiční poučku, že nižší příjmy státního rozpočtu prý donutí vládu, aby pracovala na zeštíhlení státu. Vláda samozřejmě nemohla předvídat, že země bude čelit mimořádným výdajům způsobeným válkou na Ukrajině. I tak je jisté, že by se nyní mohla utkat s tlakem na státní rozpočet o poznání lépe, kdyby měla k dispozici oněch 100 miliard, o které státní rozpočet přichází každý rok v důsledku zmíněné daňové reformy. Ačkoliv ekonomické obci sílí hlasy, že se nakonec daně budou muset zvýšit, jinak se země bude dál neúměrně zadlužovat. Zejména právě ODS. Jejich ministři odpovídají za státní finance a ekonomickou politiku, nechce o zvyšování daní zatím ani slyšet, a to dokonce ani těch sektorových. A zatím lavíruje i okolo návrhu některých koaličních stran, aby vláda alespoň mimo řádně zdanil a firmy, které kupříkladu zásluhou růstu cen energií mají bez vlastního přičinění obrovské zisky. ODS též dál blokuje i zavedení eura. V této věci je přitom ve vládě už zcela izolovaná. I kvůli slábnoucí koruně a inflaci by si přáli přinejmenším zahájení příprav na přijetí eura u nás. Všechny ostatní koaliční strany jsou si vědomi mimo jiné i toho, že už jen rozhodnutí vlády, že naše země zahájí kroky k přijetí eura, by vneslo do vládní ekonomické politiky jistou disciplínu a nový impulz. Ministr financí za ODS Zbyněk Stanjura úvahy o přijetí eura bohorovně odmítá s tím, že ČR prý v současnosti stejně neplní maastrichtská kritéria pro zavedení společné měny. Předseda Senátu Miloš Vystrčil pro změnu prohlásil v televizní debatě, že přijetí eura by prý pro ČR současnosti bylo nevýhodné, protože by naše země přišla o samostatnou měnovou politiku ČNB a možnost využívat kurz koruny. Zřejmě mu uniklo, že ČNB utrácí desítky miliard z devizových rezerv na to, aby se dál nepropadal kurz slábnoucí koruny vůči euru a že samostatná měnová politika ČNB zatím nijak nezkrotil a rostoucí inflaci, která se u nás vyšplhala už na 17 %. Vláda tak bude pokračovat v boji s nepříznivým ekonomickým vývojem s rukama svázanými ekonomickými dogmaty nejsilnější vládní strany a dá se tak bohužel předpokládat, že se situace bude spíš zhoršovat.