Názory a argumenty

Jiří Leschtina: Česko-americká smlouva o obraně jako vítězství pudu sebezáchovy

Názory a argumenty

Jiří Leschtina: Česko-americká smlouva o obraně jako vítězství pudu sebezáchovy
Vojenské cvičení v prostoru Hradiště na střelnici Březina

Plus

Dojednávání dohody o obranné spolupráci mezi Českou republikou a Spojenými státy, která má stanovit jasná pravidla pro působení amerických ozbrojených sil na území České republiky, se chýlí ke konci. Jak řekla Seznam Zpráv členka vyjednávacího týmu a budoucí velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová, obě země už ladí poslední detaily a text by měl být hotový do konce února.
Jiří Leschtina

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Dojednávání dohody o obranné spolupráci mezi ČR a Spojenými státy, která má stanovit jasná pravidla pro působení amerických ozbrojených sil na území ČR.

  • Se chýlí ke konci. Jak řekla seznamu zprávy členka vyjednávacího týmu a budoucí velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová, obě země už ladí poslední detaily a text by měl být hotový do konce února. Pokud to skutečně vyjde, pak to bude dobrá zpráva o nečekaně hladkém průběhu dojednávání. Vždyť vlastních rokování o smlouvě, kterou Spojené státy uzavřely již se 24 zeměmi NATO včetně Polska a Maďarska začalo před sedmi měsíci. Pro připomenutí poslední obrannou dohodu uzavřely Spojené státy se Slovenskem a její dojednávání trvalo několik let. Dokument umožňuje americké armádě využívat k vojenská letiště kuchyně a Sliač určuje, za jakých podmínek budou moci ozbrojené síly USA vstupovat na slovenském území. Řeší otázky jurisdikce nad příslušníky armády USA, najímání místních pracovníků a nastavuje další nástroje pro součinnost s americkou armádou. Přitom právě kolem této dohody ratifikované jen několik dní před ruským vpádem na Ukrajinu, se rozpoutala na Slovensku divoká diskuse. Vzplanuly protiamerické vášně. Opoziční populisté a extrémisté hřímali o ztrátě suverenity, padala slova o okupaci, zrádcovství. Dohodu tepal i generální prokurátor Maroš Žilinka, který označil za horší, než byla smlouva uzákoňující pobyt sovětských vojsk po okupaci Československa v srpnu 1968. Jaké nálady a politické reakce na naši dohodu s USA lze očekávat v Česku koneckonců máme zkušenost s vlnou bouřlivých diskusí demonstrací, které se vzedmuly proti projektu Američanů na umístění radaru protiraketové obrany v Brdech, nakonec odvolaném Barackem Obamou. Křičelo se o ztrátě suverenity, nepřípustnosti americké vojenské základny, na níž byl radar pasován, ale také o zvýšení bezpečnostního rizika, kdy v případě konfliktu s Ruskem by se radar stal jedním z prvních cílů. Nese ale nebavíme o bezpečnostním riziku, ale o existujícím bezprostředním ohrožení naší bezpečnosti. Putinův vpád na Ukrajinu, po jejímž zničení kremelské plány počítají s ovládnutím bývalých sovětských satelitů, nás osudově vtahuje do války s Ruskem. Válka ovšem mění dynamiku všeho obrannou smlouvu s USA nevyjímaje. Pokud by dříve mohla dohoda sloužit politickým radikálům k posilování obav z přítomnosti amerických vojsk, tak nyní více nabývají na síle zdravé instinkty volající po americké přítomnosti v zemi ve jménu zvýšení naší obranyschopnosti. Tváří tvář ruské agresi zuřící tak blízko Česka, bude mnohem složitější líčit další utužení vojenské spolupráce s našimi nejsilnějšími spojenci jako ohrožení suverenity, když i pud sebezáchovy nám naopak velí vidět v tom obranu suverenity. Samozřejmě, že i naše smlouva s USA se stane neodolatelným lákadlem pro reje demagogů, trollů a dezinformátorů. To ale nic nemění na tom, že pokud vláda vyjedná silnou dohodu, pak i Česko se zařadí k zemím s přesněji kalibrovanými mechanismy spojenecké obrany před imperiálním tažením diktátora.

Ostatní také poslouchají