Zatímco pozornost světa byla upřena k návštěvě čínského prezidenta v Moskvě, jejichž reálný výsledek na hony zaostal za očekáváními, ve stínu této události zůstal další sblížení nebeské říše, z toho kritickou diktaturou Íránem. Peking s Teheránem mezitím dojednal dohodu, podle níž čínské investice do íránské těžby ropy a plynu a petrochemického průmyslu dosáhnou 400 miliard dolarů. Peking si přitom vymínil právo první nabídky kompletně ve všech projektech spojených s těmito sektory. A pozor, zatímco Rusko je připraveno obchodovat s Čínou výlučně v jüanech, ta si vymínilo právo vest obchody s Teheránem v jakékoli měně, která se jí zlíbí. Mnozí američtí komentátoři viní Bidenovu vládu z toho, že svou slabou zahraniční politiku umožňuje vznik nového světového řádu, kde prim bude hrát Čína a Spojené státy, zaujmou v řebříčku mocných příčku, kterou jim Čína velkoryse přidělí. Komentátoři se ptají, co se stalo s tzv. manhattanským projektem, který měl posílit americkou obranu. Jak je možné, že zamýšlený obrany rozpočet na rok 2024 je o pouhá tři a něco % vyšší než letošní, jelikož běžné inflace činí šest %. Znamená to, že vojenský rozpočet bude reálně snížen. Srovnejte to s navýšením o 19 %, které je naplánováno třeba pro agenturu na ochranu životního prostředí již v roce 2022. Celý rozpočet vojenského resortu činil něco přes pouhopouhá tří % z celkových výdajů státu, kdežto ještě v roce 1970 to bylo celých 8 % amerického HDP. Nedůslednost současné americké politiky vedla k trvalému posilování Íránu a Číny a pěstování pocitu beztrestnosti tamních politiků v případě porušování všech mezinárodních sankcí. Pekingu se přitom snaží o rozšiřování svého v m klubu, ale zahrnuti do něho nejdůležitějších světových dodavatelů energetických surovin. Rozhlasová stanice Deutsche Welle v této souvislosti tvrdí ve svém komentáři z 14. března. V posledních letech Čína udělal vše pro obnovení a upevnění ekonomických a politických vazeb mezi saúdskoarabským Rijádem a Teheránem. Saúdská Arábie se stala největším dodavatelem ropy do Číny. Souběžně nezadržitelně roste také obchod mezi Íránem a Čínou, který nyní činí 16 miliard dolarů. Přitom celých 30 % íránského dovozu pochází z Číny. Doktor Margit roughy Zadeh z harvardské univerzity kritizuje politiku současné washingtonské administrativy a uvádět přitom výrok senátora Ricka Scotta prezident Biden by měl raději lízat zmrzlinu s někým jiným než s nepřáteli Ameriky. Jeho politika je čirá katastrofa. Byl ovšem nikde. Nebyl seriózní postava. Senátor Scott se odvolává na údajný výrok bývalého prezidenta Baracka Obamy a Dr. max žít roughy za den, uvádí celý citát ve svém článku. Nikdy nepodceňujte schopnost jo a zpackat každou důležitou věc.