Po týdnech napětí je jasno. V pondělí si skotská národní strana zvolila svého předsedu a o den později ho skotský parlament v Edinburghu učinil premiérem autonomního Skotska. Je to současně krok ke skotské samostatnosti. Skotsko a Skotská národní strana byly uvrženy do nejistoty teprve nedávno, když dlouholetá premiérka i předsedkyně SNP Nicola Sturgeonová ohlásila svůj odchod. Byla to ona, kdo udělal z myšlenky odtržení téma a vůbec myslitelné možnost, kterou mohl teoreticky posílit i Brexit, s nímž naprostá většina Skotů nesouhlasila. Sturgeonové se ovšem také vyčítalo, že obyčejné problémy Skotska, jako je zdravotnictví nebo bezpečnost, příliš nezlepšila a někteří kritizovali za panovačných způsob politického vedení. Nedávno taky odstoupil z pozice výkonného tajemníka její manžel poté, co se ukázalo, že SNP má nepořádek v dokumentech a například silně nadhodnocovala počet členů. Skotská národní strana tady sice vládne v koalici se zelenými, ale jinak není v nejlepší kondici. Kampaň, během které se peloton zúžil na tři kandidáty, dvě ženy a jednoho muže, dále stranu pochroumal. Uchazeči o vedení se veřejně napadali a mimo jiné se ukázalo, že sice spojuje skotský nacionalismus, ale jinak je SNP velmi nestejnorodou stranou. Vidět to bylo na střetu mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty vítězným Sojuz a v m a Keith Ford, osobou v obou případech třicátníky reprezentujícími nejnovější generaci skotských politiků, která do aktivního života vstoupila až po revoluci, tedy vzniku skotské autonomie a vlastního parlamentu v roce 999. Glasgowský rodák Josef pochází z pákistánské rodiny a označuje se za věřícího muslima. Současně se ale překvapivě prezentuje jako příslušník progresivistické ho křídla SNP a okázale se hlásí ke kauzám, jako je sňatek osob stejného pohlaví. Což jsou otázky, které obecně v britské politice v posledních letech rezonují a v silně liberálním Skotsku ještě více. Jeho mladší kolegyně a soupeřka Formanová se hlásí k malé kalvinistické církvi a nezastírá, že má na řadu otázek konzervativní názory. Přesto dostala ve vnitrostranickém hlasování 48 % hlasů proti Josefovým 52. Šlo tedy o velmi těsný výsledek. Vnitrostranickou důvěru poškodila skutečnost, že jsem se fakt, který se prezentoval jako kandidát kontinuity, povstat, že nové otevřeně protežovala stranické hierarchie, a dokonce kvůli tomu zkrátil a kampaň. Rozpaky také budí Josefova alibistická prohlášení ohledně dalšího postupu ve věci separatizmu a riziko, že nastávající skotský premiér je spíš propagandista, aktivista převlečený za politika, jehož bublina brzy praskne. Navzdory relativnímu mládí už stačil zastávat vysoké posty v oblasti dopravy, poté justice a nakonec zdravotnictví. A ve všech případech panovaly nad jeho výkony rozpaky. Není jasné, proč by měl být najednou úspěšným prvním ministrem, tedy premiérem. Také se hodně čekalo, že začne okamžitě hojit vnitrostranické rozepře a sama Phelpsová mu to usnadnil a gratulací k vítězství. On místo toho nabídl své soupeřce, dosud dlouholeté ministryni financí, podřadné místo v oblasti správy venkova, jež Phelpsová pravděpodobně odmítne a odejde z vlády. A přece jsou lidé, pro které je to dobrá zpráva. Za prvé labouristé, kteří kvůli vzestupu SNP přišli o svou prominentní pozici ve Skotsku a teď se možná začnou vracet zpátky. A za druhé všichni ti, kdo nesouhlasí s odtržením Skotska od Spojeného království, pod Honzou Josefem totiž pravděpodobně nic takového nehrozí.